18.05.2007
Brusel není jen žábou na prameni, která připravila české konzumenty o pomazánkové máslo, tuzemský rum a málem i o slivovici. Dnes má Evropská komise ukázat vlídnější tvář a udělit ochrannou známku oblíbeným Hořickým trubičkám. Stanou se tak už sedmým českým potravinářským výrobkem, který získá jistotu: nikdo jiný v unii je nesmí vyrábět.
O zapsání své pochoutky do bruselského seznamu usilovalo Sdružení výrobců Hořických trubiček přes dva roky. „Umožní nám to ochranu před případnými napodobiteli v Česku i za hranicemi,“ potvrzuje Luděk Dlouhý. Jeho firma Strix patří v Hořicích mezi největší výrobce sladkosti, stočené ze dvou oplatek s typickou skořicovou chutí.
Legenda praví, že trubičky přišly do Hořic už s jedním kuchařem Napoleonovy armády, prchající z Ruska. O sto let později je proslavil podnikavý cukrář Karel Kofránek – pronikl s nimi prý až do Německa, Anglie, USA nebo Šanghaje. Pak ovšem trubičky sotva přežily znárodnění. Po roce 1989 se jich ujali soukromníci, ale zatím mají ambice skromnější než před světovou válkou.
„Ochranné zeměpisné označení, které Brusel přiděluje, snad může být prvním krokem na naší cestě na zahraniční trhy. Ale zatím tak daleko v plánech nejsme. Naší snahou je teď především udržet historický název a vytvořit si právní jistotu do budoucna,“ vysvětluje Dlouhý.
Ochranu zeměpisného původu zatím v tuzemsku může využít českobudějovické pivo (má chráněny tři názvy), dále žatecký chmel, pohořelický kapr a štramberské uši.
Velký význam v pronikání na zahraniční trhy přikládá zeměpisné ochranné známce Budějovický Budvar. Není sice rozhodující při jeho známkoprávních sporech s americkým rivalem Anheuser-Busch, ale je výborným marketingovým tahákem. „Označení zaručuje obchodníkům i konzumentům, že dostávají ten nejkvalitnější originál, a ne třeba licenční výrobek. Rozhodně to není formalita, logo se schváleným označením původu marketingově využíváme,“ potvrzuje šéf Budvaru Jiří Boček.
Podobně, i když skromněji, chtějí využít bruselského loga i výrobci trubiček. „Zatím bojujeme na domácím trhu, ale i ten chce záruku kvality,“ říká Dlouhý.
V Bruselu už přitom čekají ve frontě na označení i další domácí speciality: například olomoucké tvarůžky, pardubický perník nebo karlovarské oplatky.
Autor: Martin Mařík
