22.05.2007
Místopředseda vlády Alexandr Vondra na to poukázal v Berlíně při jednání s německým předsednictvím EU o institucionální reformě EU. Potvrdil také český zájem o vracení kompetencí národním parlamentům z evropské úrovně, pokud se ukáže, že výkon některých pravomocí ve členských státech je efektivnější.
Česká republika podporuje polský návrh na změnu v rozdělení hlasů členských zemí v Evropské unii, které navrhovala odmítnutá euroústava.
„Máme pro polský návrh sympatie,“ řekl Vondra po jednání v kancléřském úřadu, na ministerstvu zahraničí a v německém parlamentu. Iniciativy Varšavy jsou podle něj spravedlivější z hlediska vyváženosti v EU a také pro Česko by byly výhodnější.
„Je otázkou, do jaké míry se to podaří,“ říká. Němečtí politikové zatím reagují spíše odmítavě v obavách, že nebude snadná dohoda, když se již dříve stanovené hlasovací poměry začnou měnit. Vondra však připomíná, že hlasování bylo dohodnuto pro euroústavu, která má řadu odpůrců a o níž se už ví, že nově připravovaná smlouva o fungování EU rozšířené na 27 členů nebude mít ústavní charakter a že bude jednodušší.
Podle dosud platné smlouvy z Nice z roku 2000 jsou hlasy v EU rozděleny víceméně podle počtu obyvatel. Česká strana sdílí názor Varšavy, že euroústava, jejíž schvalování předloni ztroskotalo na referendech ve Francii a Nizozemsku, ale oslabila oproti nynějšímu stavu postavení především Polska a posílila velké země.
Česko zároveň do jednání o nové smlouvě přichází s požadavkem na jasný mechanismus pro přesun kompetencí nejen zdola nahoru, ale také obráceně z evropské na národní úroveň. Odpovídá to principu subsidiarity, který zřetelně vyhovuje i předsedajícímu Německu.
Praha podporuje i posílení role národních parlamentů. Podle Vondry to znamená mít mechanismus, který by mohl zablokovat některý z návrhů v EU, který se nesetkává s podporou určitého množství členských zemí. „Nejsme sami,“ připomíná Vondra. Podobné připomínky mají podle něj Nizozemci, Britové a Poláci.
Německé předsednictví nyní v jednáních o nové smlouvě shromažďuje náměty členských zemí, aby mohlo na summitu EU 21. a 22. června v Bruselu předložit návrhy základních rysů nového dokumentu a časový harmonogram pro jeho přijetí a ratifikaci. V Berlíně jsou tak do vrcholné schůzky EU očekáváni mnozí představitelé členských zemí. V polovině června se chystá i cesta premiéra Mirka Topolánka.
Česko, Polsko, Británie nebo Nizozemsko patří k hlavním odpůrcům euroústavy, kterou ale schválilo 18 zemí. Euroskeptické státy chtějí většinou kratší dokument, který by neměl povahu ústavní smlouvy, a některé změny v navrhovaných institucionálních reformách. Česká pozice obsahuje i požadavek, aby nová smlouva neobsahovala Chartu lidských práv EU, která může být v rozporu s národním zákonodárstvím.
Autor: ČTK
