22.05.2007
Soud se bude zabývat tři roky starou stížností Nomury v době, kdy již Česko s japonskou bankou uzavřelo smír.
Stížnost japonské banky Nomura na Evropskou komisi, která před třemi lety rozhodla, že nebude prozkoumávat veřejnou podporu poskytnutou ČSOB při převzetí padlé banky IPB, míří před Evropský soudní dvůr (ESD) v Lucemburku. Stížnost sice k soudu dorazila již před třemi lety, ale teprve nyní ESD naplánoval slyšení v celém případu. Uskutečnit by se mělo 9. října letošního roku, informoval Evropský soudní dvůr.
EK neměla důvod podporu zkoumat
V případu jde o obrovské částky. Ministerstvo financí sice nikdy přímo neřeklo, jak přesně velkou finanční podporu ČSOB poskytlo, ale ESD uvedl, že stát bance poskytl záruku za aktiva v celkové hodnotě asi deseti miliard eur, tedy téměř 300 miliard korun. Nomura v jedné ze studií hovoří o více než 200 miliardách korun.
Evropská komise v roce 2004 uvedla, že podporu ČSOB obdržela ještě před vstupem do Evropské unie, a tak nemá důvod jí zkoumat. Nomura je ale opačného názoru. Podle dřívějších vyjádření zástupců japonské banky se Nomura domnívá, že by přezkoumání odhalilo protiprávnost státní podpory a ČSOB by pak musela finanční pomoc vrátit.
Stát již uzavřel s Nomurou příměří
Česko však mezitím, loni v listopadu, podepsalo ohledně kauzy IPB s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun a nezahajovat nové spory. ČR by rovněž měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou.
Dohoda, kterou prosadil tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý, nespočívá v úplně nulové variantě, ale případné platby budou na základě rozhodnutí nového arbitra omezeny mantinely. „Je to varianta blízká nule. Pro mě je důležité, že je odvrácena hrozba plateb desítek miliard korun,“ řekl tehdy Tlustý.
Podle dřívějších informací médií měl ministr mandát od vlády, že může Nomuře vyplatit odškodné do deseti procent ztrát hrozících státnímu rozpočtu. Ty vláda vyčíslila až na sedm miliard korun. Tlustý původně tvrdil, že smlouva s Nomurou bude časem odtajněna. Vláda se však později rozhodla, že ji nezveřejní.
Dvoustranná smlouva předpokládá, že stát vyvine veškeré možné úsilí k narovnání sporů s ČSOB. Poté by měla ČSOB přistoupit k této dohodě, která by se měla přeměnit na dohodu třístrannou.
ČR požadovala po Nomuře původně 263 miliard korun v pařížské arbitráži. Podle MF se očekávané odškodnění snížilo na jednu až tři miliardy korun. Japonská banka naopak žádala u arbitráže v Londýně odškodné 40 miliard korun, které se postupně vyšplhalo zhruba na 70 miliard korun. České republice tak podle Tlustého hrozilo, že bude nucena vyplatit odškodnění až 70 miliard korun.
Autor: Veronika Štefková, ČTK
