23.05.2007
Evropská unie vytáhne do boje proti zločinu na internetu. Brusel včera zveřejnil první strategii, která má členům unie pomoci v obraně proti kyberzločinu.
/Od našeho zpravodaje/
Součástí plánu je zvýšená spolupráce policistů se soukromými firmami, která by měla vést například k rychlému zakazování stránek s nelegálním obsahem. Unie chce také vyškolit více expertů a přinutit členské země, aby vzájemně více spolupracovaly. Harmonizovat zákony a postihy za kyberzločin ale zatím prý nechce.
„Všechny formy kyberzločinu jsou stále rostoucí hrozbou pro klíčovou infrastrukturu, společnost, podnikání i pro občany,“ řekl včera eurokomisař pro spravedlnost Franco Frattini. „Proto musíme nutně něco podniknout na národní i evropské úrovni,“ dodal.
Unie si ale nechce vzít na mušku jen hackery. Strategie rozlišuje mezi třemi hlavními druhy zločinu na síti. Zaprvé jde o „klasickou“ kriminalitu jako podvody nebo krádeže osobních údajů, ke kterým ale pachatelé stále více používají internet. Zadruhé je to zveřejňování nelegálních dokumentů nebo fotek, například dětské pornografie nebo rasistických pamfletů. A zatřetí jde o zločiny, které jsou přímo spojeny s počítačovou sítí – tedy například právě útoky hackerů na internetové servery. Potíž je ale v tom, že unie toho moc proti kyberzločinu nezmůže. Vystopovat a postihnout pachatele, když může sedět u počítače kdekoli na světě, je totiž velmi obtížné.
O obtížích svědčí i to, že o zločinu na síti neexistují ucelené statistiky. Komise tedy argumentuje příklady z Evropy a ze světa. Například skoro 90 procent britských podnikatelů tvrdí, že se jejich firma stala za rok aspoň jednou terčem internetového zločinu. Americké úřady zase odhadují, že kyberzločin v USA může ročně způsobit škody v hodnotě až 400 miliard dolarů. A lidé, kteří zveřejňují na netu dětskou pornografii, podle amerických odhadů vydělávají v Evropě a v USA asi miliardu eur ročně.
Brusel zároveň naráží na suverenitu členských zemí v oblasti justice a vnitra. Podle něj rozdílná legislativa brzdí boj proti tomuto druhu zločinu, který je svou povahou nadnárodní. Strategie se proto soustředí na zvýšenou spolupráci mezi policejními sbory v celé EU i mezi soukromými firmami.
Poskytovatelé připojení na internet a firmy, které hostí webové stránky, by prý měli sami upozorňovat například na nelegální obsah a předávat údaje o jeho autorech. V praxi se tomu firmy často brání s odkazem na zákony o ochraně soukromí.
Brusel také hodlá v listopadu uspořádat první velkou konferenci expertů na počítačový zločin, ze které mají vzejít další kroky. Zároveň chce přinutit členské státy EU, aby více používaly existující nástroje, například mezinárodní dohodu o boji proti kyberzločinu z roku 2001. A spolupracovat chce i se státy, které nejsou členy unie.
Autor: Radek Honzák
