23.05.2007
I největší polští euroskeptici předli tento týden spokojeností. Na summitu Evropské unie a Ruska v Samaře dali evropští politici Angela Merkelová a José Manuel Barroso ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně najevo, že jednotně stojí za novými členy, kteří mají s Ruskem nevyřešené problémy – jako Poláci, na jejichž potravinové dovozy uvalila Moskva embargo.
/Od našeho zvláštního zpravodaje/
Putin dal na srozuměnou, že embargo bude postupně odbourávat. Polská média i politici to považují za své vítězství ve vztahu vůči tradičnímu nepříteli Rusku. Poláci se cítí posíleni i uvnitř EU, kde jejich neústupnost vůči Rusku dosud vyvolávala velký odpor diplomatů hlavně starých členských zemí.
Polská ministryně zahraničí Anna Fotyga odmítla před samarským summitem jet vyjednávat do Moskvy s tím, že za Polsko jedná unie v osobách kancléřky Merkelové a předsedy komise Barrosa. Sklidila za to kritiku doma i v zahraničí.
My jsme už vstřícné gesto udělali, když jsme nabídli, že odblokujeme jednání o strategické smlouvě mezi unií a Ruskem. Teď čekáme na podobný krok ze strany Ruska. Obchodní embargo považujeme za silné nepřátelské opatření, řekla polská ministryně zahraničí Anna Fotyga na konferenci Středoevropské iniciativy v polském Zakopaném.
Po summitu v Samaře významně mezi euroskeptickými polskými vládními politiky vzrostla důvěra v Evropskou unii. Polský tlak na vůdce Evropské unie, aby byli vůči Rusku tvrdí, přinesl výsledky, i když je brzo hovořit o konci války o naše vývozy do Ruska, napsal Piotr Semka, komentátor provládního listu Rzeczpospolita.
Nevyřešené spory
K polskému vetu vůči smlouvě unie a Ruska se přidala i Litva a Estonsko, země, které Moskva stále považuje za sféru svého vlivu, podobně jako Polsko.
Polská média interpretují ruský ústup v otázce embarga jako neúspěch ruské snahy rozdělit Evropskou unii. Polští politici i experti ovšem nečekají, že i kdyby se otázka embarga v brzké době vyřešila, že to významně zlepší vztahy mezi oběma zeměmi. Sporných bodů je víc než dost: od dodávek energetických surovin, přes budoucnost Běloruska a Ukrajiny po zájmy polského byznysu v Rusku. Ruští studenti, diplomaté a vojáci se stále učí ze stejných knih jako za dob Sovětského svazu, jejich myšlení se příliš nezměnilo, řekl polský vládní analytik, který si kvůli citlivosti tématu nepřál být jmenován. Je vůbec otázka, zda EU potřebuje nějakou strategickou smlouvu s Ruskem, obchod nebo energetika se dají řešit dílčími smlouvami, říká k tématu polského veta v unii.
Olaf Osica, analytik Evropského centra Natolin ve Varšavě, dokonce nyní považuje EU důležitější pro bezpečnost států střední Evropy než NATO. Je to možná překvapující tvrzení, ale vidíme to na nynějších jednáních mezi unií a Ruskem, řekl Osica.
Slabé Rusko?
Poláci tradičně považují Rusko za svého nepřítele, je to cítit ve společnosti i mezi experty.
To ale nebrání rychle rostoucímu polskému byznysu vyvážet do Ruska zboží nebo investice a vydělávat tam velké peníze.
Otázka embarga na dovoz masa je z pohledu celkového objemu polského vývozu na východ, který je jinak obrovský, zanedbatelná, říká Adam Eberhardt, analytik Polského institutu mezinárodních vztahů.
Vztahy s Ruskem vyhrocuje tvrdý postoj nynější vlády premiéra Jaroslawa Kaczyńského nebo jednání o umístění americké základny protiraketového systému ve střední Evropě. Podle některých expertů, kteří jsou ovšem v menšině, ruská hrozba není pro střední Evropu a Polsko tím největším nebezpečím. Ruská hrozba je tradičně vnímána nejsilněji hlavně v Polsku. Rusko ale nebude v nejbližší době natolik silné, aby bylo opravdovou hrozbou, říká Daniel Šmihula, analytik Slovenské akademie věd. Pro unii a střední Evropu jsou důležitější vnitřní hrozby, jako je například otázka klesajícího počtu obyvatel.
Autor: Martin Ehl
