31.05.2007
Válečný špionážní thriller Černá kniha, který dnes vstupuje do českých kin, poutá pozornost odborníků i veřejnosti už řadu měsíců. Důvodů je hned několik. Tvůrcem filmu je světově proslulý nizozemský režisér Paul Verhoeven, který se kvůli Černé knize vrátil do rodného Holandska po dlouhých dvaceti letech. Během nich se díky filmům Základní instinkt, Hvězdná pěchota nebo Muž bez stínu prosadil v Hollywoodu.
Velkoryse načrtnutá historická freska z období nacistické okupace Holandska, kterou Verhoeven napsal podle skutečných událostí, se stala nejdražším filmem v dějinách nizozemské kinematografie.
Dynamická akce i hvězdy
Proslulý „objevitel“ Sharon Stoneové na Černé knize s přestávkami pracoval dvacet let. Výpravný kostýmní snímek o židovské zpěvačce, člence holandského protinacistického odboje, která se pod novou identitou rozhodne svést nacistického důstojníka, vyšel ve finále na sedmnáct milionů eur.
Verhoeven nešetřil na nákladných akčních scénách (nechybí letecké záběry německého bombardování holandských přístavních měst) a dobových kulisách. Štáb postupně točil v Haagu, Giethoornu, ale také například v Berlíně a Izraeli: děj retrospektivního filmového příběhu totiž začíná v roce 1956 v židovském kibucu.
Zároveň se tvůrci soustředili na originální výtvarné vyznění příběhu, který má být nostalgickou poctou předválečným snímkům – působivé kamerové záběry Karla Waltera Lindenlauba tak díky důmyslným výrobním technologiím záměrně připomínají dodatečně kolorované historické snímky z přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století.
Scénář napsal Verhoeven s Gerardem Soetemanem podle osudů několika skutečných postav – například ústřední role Rachel ztvárněná nizozemskou herečkou Carice van Houtenovou v sobě kombinuje životní osudy holandské členky odboje Esmée van Eeghen a slavné zpěvačky Dory Paulsenové. Roli „přívětivého esesmana“ Müntzeho svěřil Verhoeven uznávanému německému herci Sebastianu Kochovi, který na sebe nedávno upozornil i v oscarovém dramatu Životy těch druhých.
Jak se točí evropský film
Není divu, že rozmáchlý válečný snímek vyžadoval finanční podporu parterů hned z několika zemí: nakonec se z Černé knihy stala koprodukce Holandska, Německa, Belgie a Velké Británie. „Na holandské poměry šlo o neuvěřitelně ambiciózní a drahou produkci, nicméně díky celosvětovému renomé režiséra Verhoevena a atraktivnímu tématu válečného špionážního thrilleru z období nacistické okupace se nakonec nechali poměrně snadno přesvědčit i zahraniční finanční partneři,“ uvedl San Fu Maltha, jehož produkční společnost Fu Works Productions stála v počátcích výpravného projektu.
Na rozpočtu se nakonec podílely nejen nizozemské společnosti Motel Films a Hector, ale také britský Clockwork Pictures, belgický koproducent Motion Investment Group a německé společnosti VIP a Egoli Tossell Film. Zásadní příspěvky do tohoto vpravdě „evropského“ filmu zajistily také některé filmové fondy a dotace organizace Eurimages, která podporuje evropskou kinematografii při Evropské unii a podílí se mimo jiné na propagaci regionálních filmových tvůrců a herců.
Investice se však producentům nakonec vrátily: Černá kniha se stala i díky obrovské marketingové propagaci vůbec nejnavštěvovanějším filmem nizozemské historie, díky zvučnému jménu tvůrce Základního instinktu se však působivé evropské koprodukci daří také v USA. Do amerických kin snímek distribuuje společnost Sony Classic, od dubnové premiéry tam Černá kniha na tržbách vynesla téměř dvacet milionů dolarů.
Autor: Irena Zemanová
