07.06.2007
K otázce vízového informačního systému byly přijaty dvě zprávy, obě pocházející od poslankyně Sarah LUDFORDOVÉ (ALDE, UK). První zpráva se věnuje návrhu nařízení o vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy a druhá zpráva pojednává o konzultačním přístupu do Vízového informačního systému pro určené orgány členských států a pro Europol za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a dalších závažných trestných činů.
Zmíněný návrh nařízení je zaměřen na vytvoření vízového informačním systému – databáze, která by měla sloužit k výměně údajů mezi členskými státy o krátkodobých vízech a žádostech o víza od občanů třetích zemí, kteří si přejí vstoupit do Schengenského prostoru. Očekává se, že po formálním podpisu Rady, která se na znění nařízení dopředu dohodla s EP, by VIS mohl začít fungovat pravděpodobně začátkem roku 2009, což ve svém projevu v plénu dne 6. června potvrdil také komisař FRATTINI.
Občané z více než stovky zemí potřebují ke vstupu do Schengenského prostoru vízum vydané členským státem EU. Vízový informační systém, který se se 70 miliony otisky prstů stane největší databází biometrických údajů na světě, si klade za cíl zejména zlepšit řízení a bezpečnost při vydávání víz tím, že příslušným orgánům států Schengenské dohody umožní sdílet informace. Tento systém však rovněž přispěje k boji proti terorismu a další závažné trestné činnosti.
Prostřednictvím tohoto systému bude Evropská unie usilovat o zabránění tzv. „vízových nákupů” (visa shopping), tj. bude bránit žadatelům, kteří byli odmítnuti jednou zemí schengenského prostoru, aby požádali o vízum v jiné zemi. Dále jde rovněž o usnadnění boje proti podvodům a pašování přes vnější hranice, pomoc při identifikaci osob, které nesplňují podmínky pro vstup nebo pobyt v zemích Schengenu, usnadnění provádění nařízení Dublin II. (o azylech) a o pomoc při prevenci hrozeb pro vnitřní bezpečnost členských států.
Osobní údaje z žádostí o vízum uchovávané v novém systému budou zahrnovat biometrické údaje (fotografii a otisky prstů) a písemné informace, jakými jsou například jméno, adresa a povolání žadatele nebo místo a datum podání žádosti. Dále také jakékoli rozhodnutí odpovědného členského státu vydat, zamítnout, zrušit, odebrat nebo prodloužit vízum. Návrh nařízení zdůrazňuje, že biometrické údaje budou používány za přísně stanovených podmínek.
Návrh nařízení uvádí, že ve zvláštních případech a na základě odůvodněné písemné žádosti mohou mít přístup k údajům obsaženým ve VIS určené orgány členských států a Europol. A to pokud by tyto údaje mohly napomoci zabránění nebo vyšetřování teroristických útoků a jiných závažných trestných činů. Přístup bude nepřímý, prostřednictvím ústředních přístupových bodů, které budou kontrolovat, zda byly splněny všechny podmínky pro přístup k údajům. Převod údajů do třetích zemí nebo mezinárodních organizací bude možný jen ve výjimečně naléhavých případech, pouze pro účely prevence nebo vyšetřování teroristických útoků nebo závažných trestných činů a se souhlasem státu, který údaje vložil do VIS.
Návrh obsahuje řadu záruk pro ochranu údajů. Databáze vízového informačního systému by měla být v budoucnu spravována stálým řídícím orgánem financovaným z rozpočtu EU, který bude shromažďovat informace ze všech zemí Schengenské dohody. Přístup do VIS bude mít pouze náležitě oprávněný personál národních orgánů pro víza, hraniční kontrolu, imigraci, azyly a vnitřní bezpečnost.
Každá žádost o vízum by podle textu nařízení měla být uchována v systému nejvýše pět let. Parlament vyjednal s Radou přidání dodatku, který uvádí, že zpracování údajů by mělo být „úměrné sledovaným cílům”. Dále musí být respektována lidská důstojnost a integrita osob, jejichž údaje jsou požadovány a používání údajů nesmí vést k diskriminaci žadatelů o vízum.
Autor: Marek Bláha, europarl.europa.eu
