12.06.2007
Členské země budou mít přístup do databází ostatních evrospkých států, kde jsou uloženy například informacemi o DNA nebo otiscích prstů pachatelů. Policejní jednotky budou moci po získání povolení operovat na území jiného státu.
Na výrazném prohloubení policejní spolupráce se dohodli ministři vnitra Evropské unie. Informoval o tom diplomatický zdroj. Převedení takzvané Prümské smlouvy do evropského práva dovolí, aby si státy vzájemně mohly vstupovat do databází s informacemi o DNA či otiscích prstů pachatelů. Policejní jednotky navíc budou moci operovat na území jiného státu, budou však potřebovat povolení.
Revoluce v policejní spolupráci má ale omezení. Čeští kriminalisté tak při hledání pachatele budou moci porovnávat vzorek DNA či otisky prstů podezřelého například se záznamy kolegů v Belgii, ale nebudou mít přímý přístup k informacím o jednotlivých osobách. Bude-li však jejich vzorek stejný jako ten v databázi sousedního státu, mohou požádat o zpřístupnění dalších informací.
Dopady výměny informací by mohly být dalekosáhlé. Někteří si od ní dokonce slibují rozuzlení některých starých nevyřešených případů. Na Slovensku se podobná praxe osvědčila, když si slovenští policisté před časem začali vyměňovat informace s rakouskými kolegy. „Podařilo se tak odhalit mnoho starých případů. Bylo to několik trestných činů. Díky tomu bylo možné tyto případy posunout dále,“ řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Větší efektivitu do pátrání po pachatelích trestných činů by mělo přinést i rozšíření pravomocí policejních složek jednotlivých členských států, které se nyní budou moci pohybovat i za hranicemi. I zde platí omezení. Původní návrh chtěl, aby policisté mohli například pokračovat v pronásledování pachatele i za hranicemi svého státu bez jakéhokoliv povolení.
Kvůli odporu některých států, především Velké Británie a Irska, byla tato část dohody omezena. Kriminalisté sice budou moci operovat za hranicemi svého státu ve své národní uniformě a se svými zbraněmi, ale pouze po boku zahraničních kolegů.
Prümskou smlouvu původně podepsalo v roce 2005 pouze sedm států (Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko), německé předsednictví EU se však rozhodlo její principy převést i do evropské legislativy, a to navzdory nemalému odporu některých států a hlavně některých europoslanců, kteří však mají v této věci pouze poradní právo.
Autor: Marek Bláha, čtk
