19.06.2007
Česká vláda se ze sebe snaží setřást obvinění, že v Evropské unii zradila Polsko. Češi totiž původně jako jediní otevřeně podpořili polský požadavek na změnu hlasovacího systému při jednání unijních ministrů. Nyní je ale jejich podpora vlažnější.
/Od zahraničního zpravodaje Hospodářských novin/
Pře o podporu Varšavy včera zasáhla do debat o obsahu nové unijní smlouvy, která má nahradit zkrachovalou euroústavu. Jednání jdou právě do finiše: vůdci zemí EU se na konci týdne na summitu v Bruselu mají dohodnout, jak bude nová smlouva vypadat a kdy začne platit.
Za největší překážku dohody se přitom považuje právě polský odpor k navrhovanému systému hlasování. Varšava tvrdí, že nové rozdělení váhy hlasů jednotlivých zemí příliš posiluje velké státy v čele s Německem.
Polská média nyní tvrdí, že Češi svou podporu Varšavě úplně stáhli poté, co jim Němci nabídli ústupek v jejich požadavku na stanovení mechanismu, kterým by se vracely kompetence z Bruselu do národních metropolí.
Český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra to odmítl.
„Dále podporujeme polský návrh. Je v zájmu všech, aby se Polsko neocitlo v izolaci,“ řekl Vondra s tím, že Češi ve sporu ani nevystupují jako prostředníci.
Polský prezident Lech Kaczyński několikrát prohlásil, že za návrh „položí život“, ale Češi tak daleko jít nechtějí. „Nejdeme umírat, jdeme hledat řešení,“ řekl Vondra. Podle něj by ke kompromisu měli být připraveni nejen Poláci, ale i ostatní.
Podobně hovořil i premiér Mirek Topolánek po setkání s bratrem polského prezidenta, premiérem Jaroslavem Kaczyńským. Oba včera přijeli do Bratislavy na schůzku zemí takzvané visegrádské čtyřky.
„Nemáme mandát od současné vládní koalice, abychom na tom polském návrhu zemřeli a vetovali kvůli tomu případný kompromis. Ale návrh podporujeme,“ řekl Topolánek.
V boji za svůj hlavní požadavek – zavedení mechanismu na převádění pravomocí z unie zpět do národních států – ale Česko chce vydržet až do konce. Podle Vondry je značná naděje, že se do nové unijní smlouvy dostane obecný princip, který později bude mít konkrétní podobu.
Naději má i nizozemský požadavek, ke kterému se Češi také připojili. Nizozemci žádají, aby parlamenty zemí EU měly za určitých podmínek možnost zablokovat projednávanou unijní legislativu.
Ve dvou otázkách je podle Vondry shoda blízko: nová smlouva neponese název „ústava“ a zmizí z ní „státní“ symboly jako vlajka a hymna.
Naopak hlavní sporné body – zda unie bude mít právní subjektivitu, jestli závazně přijme Chartu základních práv a zda členské země přijdou o právo veta v některých otázkách – jsou podle něj stále otevřené.
Autor: Radek Honzák
