25.06.2007
Prezident Klaus označil změny za spíše kosmetické než vážné. Reformní smlouva je prý jen euroústavou v novém hávu.
V sobotu za svítání zavládla v Bruselu úleva. Evropští lídři se na summitu EU dohodli na hlavních obrysech Reformní smlouvy, která nahradí zkrachovalou euroústavu.
O víkendu ale vystřídaly uvolnění. Po summitu zůstala pachuť z nacionalistických argumentů Poláků, kteří vyčítali Němcům válečné utrpení. Příznivci evropské integrace obviňují několik zemí včetně Česka, že nadřazují národní zájmy nad společné dobro. A odpůrci zase tvrdí, že nová dohoda je jen euroústavou v novém hávu.
Z toho má obavu jeden z největších kritiků původní ústavy, český prezident Václav Klaus. „Možná to opravdu byly více změny kosmetické než vážné,“ řekl Klaus ve včerejší debatě v televizi Prima.
Klaus: Vítězství rozumu
Za „jisté vítězství rozumu“ označil dohodu český prezident. „Ten vlak jel jednosměrně a zrychloval. Najednou se zjistilo, že má také brzdy a že může na některé výhybce otočit jinam. To je obrovské vítězství a musíme za to všichni děkovat,“ konstatoval Václav Klaus.
Naopak italský premiér Romano Prodi považuje kompromis za prohru Evropy, ze které obvinil Británii, Polsko, Nizozemsko a Česko. „Jako Evropana mě to představení zranilo,“ komentoval Prodi.
Příznivci i odpůrci unie přesto hodnotí výsledek summitu jako jediný možný kompromis. Sedmadvacítka k němu došla po vyčerpávajících a vyhrocených jednáních, která se několikrát ocitla na pokraji krachu a skončila až v sobotu před pátou ráno. A všichni přisuzují hlavní zásluhu německé kancléřce Angele Merkelové. Právě ona prosadila reformu unie podle nové smlouvy. Ta nahradí euroústavu, kterou před dvěma lety odmítli voliči ve Francii a v Nizozemsku. Jejím základem je původní text, i když se již nebude jmenovat ústava a nebude obsahovat ani státní symboly jako evropskou vlajku a hymnu. Zavede úřad stálého prezidenta Evropské unie, který má hovořit za členské státy a v úřadu bude na 2,5 roku. EU bude také mít úřad ministra zahraničí, který ovšem ponese titul vysokého představitele pro zahraniční politiku.
Unie přistoupila na výhrady hlavních odpůrců euroústavy. Britové prosadili omezení platnosti Charty základních práv, působnosti unie jakožto jediného právního subjektu i její zahraniční politiky. A Češi do textu vložili mechanismus, který by měl umožnit převádění pravomocí z Bruselu zpět na národní úroveň.
Nejtvrdší boj svedli Poláci. Těm se nelíbila navržená změna hlasování, která by je oslabila. Během summitu vytahovali argument, že by je Němci měli kompenzovat za vyvraždění milionů obyvatel během války.
V jednání s Poláky dlouho hráli důležitou roli i Češi. Kompromis ale nakonec sjednala Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a matador unijní politiky, všemi uznávaný lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Poláci si vyjednali, že unie zavedení nového hlasování odloží za rok 2014.
Referendum nebude
Detaily dohody má vypilovat mezivládní konference, která se poprvé sejde v červenci. Všechny státy pak mají smlouvu schválit do jara 2009. Unie se snažila vyvarovat toho, aby smlouvu museli schválit občané v referendu. Povinně ho bude muset uspořádat jen Irsko.
I v Česku ji projedná zřejmě jen parlament. „Unijní smlouvy jsme schválili v rámci referenda o přistoupení k EU. Toto jsou pouze obměny smluv, takže by mělo stačit schválení parlamentem,“ potvrdil premiér Mirek Topolánek.
Debata o tom, jak dál s euroústavou, by po uplynulém víkendu neměla zasáhnout do českého předsednictví unie v roce 2009. Praha ale bude muset vyřešit jiný oříšek. Právě v té době se na základě nové smlouvy zřejmě bude muset snížit počet členů Evropské komise z 27 na 17.
Autor: Radek Honzák, Vojtěch Blažek
