09.07.2007
Evropská komise představila plán, jak zachrání evropské vinařství před nájezdy vín z třetího světa.
Pomoci tomu má návrh na radikální reformu přebytkového evropského trhu s vínem. Brusel chce například v následujících pěti letech platit vinařům v EU štědré finanční náhrady za to, že zlikvidují část svých nekonkurenceschopných vinohradů.
Likvidace vinic by se podle komise mělo dotknout 200 tisíc ze současných 3,4 milionu hektarů evropských vinohradů. Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová po protestech Evropského parlamentu původně navrhovanou plochu vinic určených k likvidaci omezila na polovinu.
Komise dále počítá se zákazem doslazování vína cukrem, proti kterému ostře protestují vinaři z Německa a také z České republiky.
Především kvůli stále rostoucímu dovozu vína ze zemí, jako jsou Chile, Jihoafrická republika, Spojené státy nebo Austrálie, trpí evropský trh nadprodukcí. Každý rok vyrobí vinaři asi o 15 milionů hektolitrů vína více, než jsou schopni prodat. Valnou většinu těchto přebytků přitom tvoří především méně kvalitní vína, která se poté destilují na líh. Krizovou destilaci vinných přebytků unie dotuje desítkami milionů eur ročně.
Do roku 2013 se má také prodloužit současný zákaz dalšího vysazování vinné révy. „Nyní plýtváme příliš velkým množstvím peněz – až jedna třetina rozpočtu se používá na to, abychom se zbavili vinných přebytků,“ uvedla komisařka.
Současný návrh Bruselu ovšem čeká velká kritika z několika stran, a není tedy jisté, zda začne platit v současné podobě. Proti likvidaci vinic stojí největší tradiční výrobci vína, tedy Francie, Itálie a Španělsko, kde vzniká až 80 procent celkové evropské produkce vína. Česko nemá s nadprodukcí vína problém. Vypije se více vína, než tuzemští vinaři dokážou vyrobit.
Proti reformě budou ostře protestovat i severněji položené evropské země, protože komise počítá se zákazem doslazování vína cukrem. V Německu, Česku, Slovensku nebo Maďarsku patří doslazování k tradičním postupům při výrobě vína.
Autor: Hospodářské noviny
