12.07.2007
Evropská komise musí poprvé ve své historii zaplatit firmě za chyby ve svém rozhodnutí, které zabránilo spojení dvou podniků. Rozhodl o tom včera Evropský soudní dvůr. Rozsudek, který tvrdí, že komise nedovolila firmě Schneider Electric řádně se hájit, může být precedentem pro další podobné případy.
Přesná suma, kterou bude muset komise zaplatit, ještě nebyla určena. Poškozený – výrobce elektrických zařízení Schneider Electric – žádá sumu 1,6 miliardy eur (tedy asi 46 miliard korun). Už nyní leží u Evropského soudního dvora další podobná žaloba od cestovní kanceláře MyTravel Group. Ta se domáhá po komisi náhrady škody ve výši jedné miliardy dolarů (asi 20,6 miliardy korun). Komise prý nekompetentně rozhodovala o jejím spojení s anglickou cestovkou First Choice.
Dlouhé vyšetřování
Schneider Electric se chtěl v roce 2001 spojit s francouzským průmyslovým konglomerátem Legrand. Schneider získal kontrolu nad 98 procenty kapitálu Legrandu prostřednictvím výměny akcií. Komise ale jeho spojení zamítla. Zdůvodnila to tím, že by v některých oblastech spojení obou firem výrazně oslabilo hospodářskou soutěž. Podle ní by se firmy staly dominantními v prodeji některých elektrických zařízení nízkého napětí a poškodily by tak konkurenci.
Požadovala opětovné rozdělení podniků. Schneider se proti tomuto rozhodnutí odvolal k Evropskému soudu. Pro případ, že by u soudu se svým odvoláním neuspěl, se Schneider pojistil. Dohodl se s fondy soukromého kapitálu Kohlberg Kravis Roberts & Co. a Wendel Investissement, že jim akcie Legrandu může prodat. Smlouva o prodeji akcií Legrandu měla platit do 10. prosince 2002.
Soud 22. října 2002 rozhodl, že komise porušila práva obhajoby společnosti Schneider při posuzování spojení firem. Nařídil proto nové posuzovaní celé věci. Komise poté – na základě rozhodnutí soudu – začala znovu zkoumat, jestli může nebo nemůže povolit spojení firem Schneider a Legrand.
Bez práva na obhajobu
Komise totiž stále váhala, zda fúzi obou podniků povolit a za jakých podmínek. Mezitím ale došla Schneideru trpělivost a akcie Legrandu 10. prosince prodal podle uzavřené smlouvy investičním fondům. Za akcie Legrandu, vzhledem k tomu, že je prodával v tísni, ovšem dostal zhruba polovinu jejich nákupní ceny. Schneider tak přišel o zhruba dvě miliardy eur. Část – 500 milionů eur- si kompenzoval daňovou úlevou, kterou mu poskytl francouzský stát.
Schneider poté žaloval Evropskou komisi o náhradu škody. Podle právníka Schneideru bylo posuzování fúze ze strany komise „nekompletní“, „zcela nedostatečné“ a podnik utrpěl „neodčinitelnou škodu“. Soud tato obvinění odmítl. Uznal ale, že Schneider neměl řádnou možnost se hájit. Komise totiž firmě předem neřekla, že nemá žádnou naději na schválení fúze. Podle komise se totiž dominantní postavení společnosti Schneider v oblasti součástek „opíralo“ o dominantní postavení společnosti Legrand v oblasti navazujících elektrických zařízení a nešlo se mu tak vyhnout. Soud proto rozhodl, že komise musí nahradit firmě náklady na fúzi obou podniků vynaložené od rozsudku z 22. října 2002. Schneider také dostane náhradu za prodělečný prodej Legrandu fondům. Podle soudu mu ale náleží jen třetina z utrpěné ztráty. Vedení Schneideru si totiž muselo být vědomo, že spojení firem nemusí komise schválit a akcie Legrandu bude prodávat následně za nižší cenu.
Proti rozsudku soudu se komise může odvolat.
Autor: Marek Hudema
