17.07.2007
Evropská komise povolí pěstování modifikovaných brambor. Česká republika proti nové odrůdě nic nenamítá
/Od zahraničního zpravodaje Hospodářských novin/
Na evropská pole míří první nová geneticky modifikovaná plodina po téměř deseti letech. Brambora z laboratoří chemického gigantu BASF označená kódem EH92-527-1 na první pohled vypadá stejně jako běžně pěstované odrůdy. Díky genetické úpravě je z ní ale možné získat mnohem více škrobu než obvykle.
Včera se o bramboru opět pohádali ministři zemědělství Evropské unie.
Na jedné straně byly země jako Británie, Nizozemsko a Finsko, které jsou vždy pro větší používání geneticky modifikovaných plodin (GMO). Druhý tábor vedený Rakouskem, Řeckem, Lucemburskem a Maďarskem ale o tom nechtěl ani slyšet.
A protože se země Evropské unie opět nedohodly, zda pěstování brambory EH92-527-1 povolit či ne, rozhodnutí je nyní podle unijních pravidel na Evropské komisi. Ta už v minulosti pěstování této plodiny podpořila a nyní tvrdí, že nezmění názor.
Ekologové proti vědcům
„Vědecké důkazy o tom, že jde o naprosto bezpečnou plodinu, se nedají zpochybnit. Komise proto rozhodla doporučit tyto geneticky upravené brambory ke schválení,“ uvedla včera Barbara Helfferichová, mluvčí eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase.
Přesto země, které s pěstováním upravených plodin nesouhlasí, mají šanci, že se na jejich území neobjeví. I v případě, kdy unie pěstování GMO na evropské úrovni schválí, mohou jednotlivé státy zakázat jejich pěstování na svém území. O takovém kroku uvažuje například právě Rakousko.
Modifikovaný brambor budí v Evropě obrovské vášně. Ekologové bijí na poplach. Plodina je totiž odolnější vůči antibiotikům a její odpůrci tvrdí, že se tato odolnost rozšíří na mikroby a bakterie a dále do přírody.
Naopak většina vědců tvrdí, že nic takového nehrozí. Brambora je prý určena jen na technické použití pro výrobu škrobu, nikoli pro konzumaci nebo jako krmivo pro zvířata. Nebude šířit žádný pyl nebo semena. A žádná kontaminace životního prostředí prý nehrozí.
V Česku hlavně kukuřice
S tím souhlasí i Česko. „My s tím nemáme problém. Jde o technický škrob, který nevchází do potravinového řetězce,“ řekl HN ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Je to bezpečně ošetřeno tak, aby produkce byla oddělena od normálních nemodifikovaných plodin,“ dodal.
Pokud komise skutečně bramboru z laboratoří BASF schválí, půjde o první povolení nové geneticky upravené plodiny od roku 1998. Tehdy unie uvalila na modifikované odrůdy zákaz, který vypršel v roce 2004.
Už před rokem 1998 se ale v Evropě začaly pěstovat geneticky upravené druhy řepky, kukuřice a sóji. Evropská unie také v posledních letech povolila dovoz řady geneticky modifikovaných plodin ze třetích zemí.
Právě geneticky modifikovaná kukuřice, odolná vůči škůdci zavíječi, je stále populárnější i v Česku.
Letos ji čeští farmáři podle ministerstva zemědělství zaseli na více než 5000 hektarů, přičemž loni to bylo jen 1290 hektarů. Tato odrůda tak letos vyroste na dvou procentech výměry kukuřice.
Autor: Radek Honzák