03.08.2007
Slováci jsou přesvědčeni, že svůj boj s Bruselem vyhrají a proslulá cukrářská specialita skalický trdelník se bude vyrábět pod tradičním názvem i postupem dál.
/Od naší zpravodajky/
V současnosti se o registraci v Bruselu uchází čtrnáct slovenských výrobků. Na zveřejnění ve věstníku Evropské komise a na zařazení mezi výrobky s chráněným zeměpisným označením čeká kromě brynzy, sýru oštiepok nebo spišských párků také skalický trdelník. Ačkoliv konečný verdikt zazní na podzim, ve městě Skalica na Záhorí o úspěchu nepochybují.
Tradici ženy udržely
Sladká pochoutka v tomto regionu nevznikla, přivezl ji sem kuchař maďarského hraběte Józsefa Gvadányiho koncem 18. století. Podle dochovaných zpráv učil místní ženy navíjet těsto na dřevěné válce a péct na otevřeném ohni. Ačkoliv doba trdelníku nepřála, tradice se udržela.
„Za bývalého režimu peklo naši specialitu jen několik žen, jednou z nich byla naše babička. Recept se předával z generace na generaci. Už se mnohdy nedodržoval přesný výrobní postup – pečení na otevřeném ohni. Většina tetek používala troubu. Moje babička si na něm zakládala. Trdelník vyráběla, tak jak před víc než dvěma sty lety, v tzv. udírně. U ohně stály dvě ženy a točily trdlem, aby se těsto rovnoměrně propeklo,“ vzpomíná ředitel Správy městského majetku ve Skalici Ludovít Bránecký.
Je zároveň předsedou občanského sdružení Skalický trdelník, které vzniklo před třemi lety. Má jediný cíl – udržet tradici původní výroby a získat ochranu Evropské unie.
„Vrátit se k původnímu postupu se nám podařilo díky náročné rekonstrukci komplexu františkánských staveb. V jedné z místností kláštera byla obnovena tzv. černá kuchyně. Nejde tedy o maličký prostor, v jakém byl kdysi trdelník pečen, ale všechno ostatní je zachováno,“ vysvětluje Bránecký.
Falešné skalické trdelníky
Po revoluci si mnozí uvědomili, že může jít o výnosný artikl. Jak říká Bránecký, objevilo se mnoho plagiátorů.
„Skalický trdelník dehonestují mnozí výrobci. Zvlášť u hyper nebo supermarketů se objevují výrobky označené jako Skalický trdelník, ačkoliv do něho mají pořádně daleko. Jsou různých tvarů a hlavně posypané ingrediencemi, které na něm být nesmějí – například mákem, arašídy nebo kokosem. Objevil jsem dokonce i trdelník potřený marmeládou, to je hrozné,“ neskrývá pobouření předseda sdružení.
Skalický trdelník má samozřejmě přesnou recepturu, kterou místní vůbec neskrývají.
Jemné pečivo o tvaru dutého válce mnozí znají. Málokdo ale ví, že v původní receptuře je možné posypat bílkem namazané těsto pouze nasekanými vlašskými ořechy nebo mandlemi. Podle dochovaných pramenů ho v původní verzi sypali ještě nasekanými jádry z meruněk.
„Snažíme se získat v rámci unie vymezení oblasti, které by zaručilo, že trdelník se může vyrábět jen ve skalickém a senickém regionu. Máme dohodu se Senickými pekárnami, které vlastní ochrannou známku na tuto regionální specialitu. Péct by ho mohl ale kdokoliv, pokud dodrží recepturu,“ říká Bránecký.
Od března je trdelník v unii k připomínkování. Podle Bráneckého k němu zatím evropští cukráři připomínky nevznesli. Skaličtí se snaží, aby se certifikát týkal vymezeného území Slovenské republiky ohraničeného ze severu státní hranicí s Českou republikou, na jihu řekou Myjava a na východě řekou Teplicí.
Autor: Renata Havranová
