20.08.2007
hn.ihned.cz
Nad životopisem šestadvacetileté Pavly Danišové by zbystřil pozornost leckterý „lovec mozků“.
Nad životopisem šestadvacetileté Pavly Danišové by zbystřil pozornost leckterý „lovec mozků“. Mluví třemi světovými jazyky a má diplom z elitní Ecole Nationale d’Administration (ENA), která ve Francii funguje jako akademická trampolína do nejvyšších politických pater. Danišová ale před třemi měsíci „dopadla“ na půdu českého Úřadu vlády. A i ona je odpovědí na otázku, na jaké lidi spoléhá při přípravě českého předsednictví EU v roce 2009 vicepremiér pro evropské záležitosti Alexander Vondra.
„Když byl pan Vondra na jaře v Paříži, sama jsem kontaktovala ambasádu a požádala jsem o schůzku s ním,“ vypráví mladá žena ve své kanceláři. Slovo dalo slovo, navíc když i vicepremiér Vondra měl v plánu se ve francouzské metropoli poohlédnout po nadaných mladých lidech, nejlépe čerstvých absolventech Eny, kteří by mu pomohli s přípravou předsednictví. „Řekla jsem mu přímo, že pro něj chci pracovat, a dala jsem mu svůj životopis,“ popisuje kávu s vicepremiérem, která stála na začátku jejího vládního angažmá. Dnes v útrobách Strakovy akademie připravuje podklady pro vládní jednání o evropských záležitostech.
I takto vzniká důležitý tým, který musí vytvořit priority českého předsednictví a zorganizovat stovky zasedání a schůzek, jež se v Česku rozjedou v lednu 2009. Předsednictví nás sice čeká až za sedmnáct měsíců, odborníci se ale shodují na tom, že s vážně míněnými přípravami je nutné začít alespoň tři roky předem.
Převažují mladí lidé
Vondrův úřednický tým má věkový průměr 32 let. Kromě nízkého věku jeho podřízené spojuje taky kvalitní vzdělání, často ze špičkových evropských univerzit, a jazykové dovednosti. Jinými slovy, jsou to lidé, kteří se většinou do státní správy moc nehrnou, protože jejich přednosti umí mnohem líp ocenit soukromý sektor.
Vicepremiér Vondra tvrdí, že si z kvalitních kandidátů naopak mohl vybírat, dostal prý stovky životopisů. Sám ale říká, že velký zájem je třeba přičíst tomu, že nemalé části kandidátů jde hlavně o „zářez“ do profesního životopisu. „Nemůžeme jen tak vybrat ty nejchytřejší, kteří umí nejvíc jazyků. Do důsledku vzato, pak by pro ně mohlo být výhodné být tady rok a počkat si na nabídku velké mezinárodní společnosti, která jim dá víc peněz,“ upozorňuje Vondra.
Jaká je tedy motivace těch, na jejichž práci stojí úspěch českého předsednictví? „Láká mě představa, že ve státní správě můžu mnohé změnit. Pro mě je těžké si představit, že by jedinou motivací mé práce byl zisk firmy,“ tvrdí Danišová. Ta už prý odmítla nabídku jedné z „velké čtyřky“ konzultantských společností.
Pracovat pro vládu je výzva
Podobně mluví i Jan Sochorek, ředitel odboru koncepcí a analýz Vondrova úřadu. Ve svých třiceti letech je jedním z těch, kdo spolurozhodují, na jaká témata se EU pod vedením Česka zaměří. Vystudovaný právník a politolog má za sebou stáž v Bruselu.
„Projekt předsednictví je pro mě velká „challenge“. Můžu ovlivnit směřování priorit českého předsednictví. Láká mě i to, že řídím tým lidí a rozvíjím tak své manažerské schopnosti,“ říká Sochorek. „Práce tady na útvaru vicepremiéra Vondry je v rámci státní správy jedna z nejatraktivnějších, i finanční podmínky jsou tu lepší než na jiných úřadech,“ dodává. Právě platy o patnáct až dvacet procent vyšší, než jaký je průměr v české státní správě, mají podle Vondry zajistit, že se tým nerozpadne před cílovou rovinkou.
Příliš stabilně zatím ale nepůsobí vyšší manažerská patra předsednických příprav. V červenci prosákla informace o předčasném odvolání českého velvyslance při EU Jana Kohouta a pár dní poté ohlásil přestup do NATO Vondrův analytický náměstek Jiří Šedivý.
Autor: Tereza Nosálková
