30.08.2007
HN.IHNED.CZ
V letošním offshorovém globálním žebříčku společnosti AT Kearney manažeři více než 40 velkých firem přiřkli Česku mezi padesátkou zemí až šestnácté místo.
Západní firmy, které přesouvají různé služby, například zákaznická centra do levnějších zemí, si už Česka tolik nepovažují. V letošním offshorovém globálním žebříčku společnosti AT Kearney mu manažeři více než 40 velkých firem přiřkli mezi padesátkou zemí až šestnácté místo.
I když se podnikatelské prostředí v České republice zlepšuje, její výhoda spočívající v nižších nákladech se kvůli stoupajícím mzdám vytrácí. Proto v globálním pořadí sestoupila, komentuje na webových stránkách společnosti AT Kearney americký poradce Johan Gott.
Jak si stojí střední Evropa
V minulém přehledu, který byl zveřejněn v roce 2005, Česko obsadilo lichotivou sedmou příčku. Z nových zemí EU bylo jediným zástupcem v první desítce zemí, kam nadnárodní firmy ochotně přesouvají nejenom IT služby, zákaznická centra, účtárny, ale také právní služby či grafická studia.
Na zdražující pracovní sílu ve střední Evropě letos doplatilo také Maďarsko, které dokonce vypadlo z dvacítky nejpřitažlivějších zemí. Naproti tomu Polsko si udrželo svoji osmnáctou pozici.
Ve střední Evropě nejvíce zabodovalo Slovensko, které v globálním žebříčku poskočilo ze šestnáctého na dvanácté místo. Manažeři oceňují především jeho lepší podnikatelské prostředí i vysokou kvalifikaci lidí.
Před Česko se dostalo také Estonsko s vyspělým sektorem informačních technologií. Tato baltská země by mohla předvést to, co před 10 – 15 lety Irsko.
Ale největší skok se tentokrát podařil Bulharsku. Nová členská země EU s velice nízkými náklady na slušně vzdělanou pracovní sílu se jako jediná ze střední a východní Evropy letos propracovala do první desítky.
Konkurence stále sílí
Z přesouvání tzv. podpůrných aktivit, bez nichž se žádná společnost neobejde, se v posledních letech stal skvělý byznys. Jeho hodnota vzroste z loňských 930 miliard dolarů na více než 1,4 bilionu dolarů v roce 2009, předpovídá poradenská firma Frost & Sullivan.
Konkurence na tomto trhu v posledních dvou letech výrazně zesílila. Proto se v letošním globálním přehledu z Evropy vůbec poprvé objevily například Ukrajina a tři baltské země, z Asie Pákistán a z Afriky Maroko či Senegal.
Západní společnosti, které chtějí ušetřit na nákladech, nejraději míří do Indie. A to přesto, že její ekonomiku trápí vysoká inflace, rupie vůči americkému dolaru sílí a indičtí experti už mnohdy berou 60 až 70 procent toho, co jejich kolegové v USA. Západním manažerům imponují hluboké technické a jazykové znalosti Indů i jejich obchodní talent, podotýká Gott.
Finanční skupina Citigroup nedávno oznámila, že do Indie přesune kolem 8000 pracovních míst, která obsadí mj. analytici akciových trhů a investiční bankéři. Do země míří i farmaceutické firmy, které tam zřizují výzkumné laboratoře.
Největším rivalem Indie je Čína, kde rychle přibývá absolventů technických vysokých škol. Asi 200 milionů Číňanů se nyní učí anglicky. Nahoru ale jde celá Asie mající v nejpřitažlivější světové dvacítce také Malajsii, Indonésii, Filipíny, Thajsko či Vietnam.
O slovo se hlásí také Střední východ, především hospodářsky liberální emirát Dubaj. Například americká společnost Halliburton poskytující služby ropnému sektoru oznámila, že svoji centrálu hodlá z texaského Houstonu přesunout právě do tohoto emirátu.
Autor: Václav Lavička
