07.09.2007
HN.IHNED.CZ
/Od našich zpravodajů/
Budou Rusové do střední a východní Evropy stále dodávat ropu a plyn? Nebudou nás vydírat? Pokud ano, co pak dělat? A kde najít pro jistotu jiné dodavatele energií? To jsou otázky, které si kladli experti, politici a byznysmeni na takzvaném východním Davosu, Ekonomickém fóru v polské Krynici.
Téma „energetická bezpečnost“ je jedním z dominantních na letošním 17. ročníku nejvýznamnější středoevropské konference. Přitom ještě před dvěma lety se o tento problém kromě několika podivínů nikdo z politiků nezajímal. „Kdyby někoho jmenovali na mé místo velvyslance pro energetickou bezpečnost v roce 2005, každý by si klepal na čelo,“ říká Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost z českého ministerstva zahraničí.
Družba vyschne
„Všechno, co se týká plynu a ropy, je nějakým způsobem ruské. V naší části Evropy jsme na nich, pokud jde o plyn, závislí stoprocentně,“ říká polský ministr hospodářství Piotr Wo#159#niak. Proto Polsko musí najít i jiné dodavatele energií. „To není obrana, to je zdravý úsudek. Základem je diverzifikace zdrojů. Plyn bychom měli dostávat také plynovodem z Norska a buduje se přístav pro kapalný plyn. Ropa, to je otázka ropovodu Oděsa – Brody a v elektřině jsme vytvořili čtyři velké skupiny, které nyní musejí investovat,“ dodává ministr.
„Před několika lety se bohužel plyn stal politickým nástrojem, zatímco dříve byl brán jako normální zboží,“ upozorňuje Tomasz Chmal z polského think-tanku Instytut Sobieskiego. Že plyn není „normální zboží“, zjistila většina evropských politiků poté, co Rusové zastavili dodávky plynu na Ukrajinu, a odřízli tím od dodávek surovin i značnou část Evropy. Podle studií bylo zdokumentováno minimálně 40 politicky motivovaných přerušení dodávek.
„Kdybychom si byli jistí, že ruský monopolní vývozce plynu Gazprom se řídí jen obchodními zájmy, byli bychom klidní,“ říká ministr Wo#159#niak. „Ale Gazprom realizuje politiku ruské vlády, to je v oficiálních dokumentech. Proto se musíme bát,“ dodává.
Navíc se mění i cesty transportu energetických surovin do Evropy. Ruská strategie je obejít současné tranzitní země. Rusko tak vyváží stále více své ropy z černomořských přístavů. Část nových nalezišť ropy a plynu je příliš daleko od stávajících „trubek“, než aby se vyplatilo postavit drahé přípojky a posílat jimi suroviny do Evropy. Logičtější bude vyvážet do bližší Číny nebo posílat tankery po moři.
Navíc rusko-německé konsorcium staví ropovod po dně Baltského moře do Německa. Ropovod Družba, vedoucí po českém území, už nebude ekonomicky zajímavý. „Družba jednou vyschne,“ varuje velvyslanec Bartuška. Evropané se proto snaží najít nové zdroje ropy a plynu a hlavně postavit nové ropovody a plynovody.
Evropa je letargická
Evropská unie také vytváří společnou energetickou politiku. Podle části expertů je to ale málo. Jsou to však stále jen pokusy, tvrdí Giorgi Vashakmadze z gruzínské firmy GUEU, která se zabývá projektováním ropovodů. Podle něj vyvíjí Evropa málo iniciativy, pokud jde třeba o stavbu ropovodů. Plynovod Nabucco, který má do střední Evropy přivést plyn z Ázerbájdžánu, Turkmenistánu a Íránu a vyhnout se Rusku, je stále zatím ve stadiu plánů. Nic bližšího o termínech dokončení plynovodu neřekl ani přítomný zástupce konsorcia, které ho bude stavět.
„Jediný ropovod, který z východu nevede přes Rusko – Baku – Tbilisi – Ceyhan, byl postaven spíše než kvůli Evropě proti evropským obavám,“ postěžoval si bývalý americký velvyslanec v zemích východní Evropy Keith Smith. Podle něj Evropané dlouho kritizovali americké podniky, jako je Microsoft, pro jejich monopolní chování, ale málo kritiky se sneslo na ruský Transněfť a Gazprom, které mají ze zákona monopol na vývoz ropy a plynu z Ruska.
Autor: Marek Hudema, Martin Ehl
