20.09.2007
HN.IHNED.CZ
Evropská komise včera přišla s dlouho očekávaným plánem liberalizace trhu s elektřinou a plynem. Ten má podle jejích představ zaručit nízké ceny pro odběratele, zajistit investice, dát unii nástroj pro boj s klimatickými změnami a navíc zabránit ovládnutí evropského trhu cizími firmami.
Odpůrci návrhu ale tvrdí, že jde o vyvlastnění soukromého majetku – a že se z Evropy stane oběť cizích monopolů. Proti se už postavila Francie a Německo. „Návrh vítáme, budeme ho podrobně studovat a vyjádříme se k němu zhruba do měsíce,“ řekl HN Václav Bartuška, velvyslanec pro energetickou bezpečnost českého ministerstva zahraničí.
Jako supermarket
„Evropa musí mít skutečně liberální trh s energiemi, na kterém bude vládnout konkurence. Vnitřní trh dosud nefunguje a doplácejí na to především spotřebitelé,“ prohlásil včera v Bruselu předseda komise José Barroso. Unie chce, aby se oddělila výroba elektřiny a obchod s plynem od jejich „dopravy“ do distribučních sítí.
„Pokud společnost prodává elektřinu nebo plyn a zároveň vlastní přepravu, přirozeně se snaží zabránit konkurenci ve spravedlivém přístupu k síti,“ řekl Barroso. „Je to jako supermarket, který má své vlastní značky a na policích nechce dát prostor jiným výrobcům.“ Brusel proto navrhuje, aby se velké energetické firmy buď rozdělily, nebo aby kontrolu nad hlavními trubkami a dráty převzal zvláštní nezávislý provozovatel sítě.
Dotklo by se to především německých a francouzských firem, jako jsou plynárenská GdF či elektrárenské kolosy E. ON a RWE. Znamenalo by to konec snu o „národních šampiónech“.
Problém jménem plyn
Model s nezávislým provozovatelem sítě už funguje v Česku na trhu s elektřinou, kde výrobu vlastní ČEZ a přenosovou síť ČEPS. Obě společnosti ovládá stát, ale to Bruselu nevadí. „Stačí, když obě firmy patří pod jiný subjekt,“ říká činitel komise, který chtěl zůstat v anonymitě.
Česko má ale problém na trhu s plynem, který z 80 procent ovládá německá firma RWE Transgas. Vlastní jak zásobníky plynu, tak i přenosovou síť. Česká vláda původně vlastnické oddělení výroby od distribuce odmítala. Ministr průmyslu Martin Říman prohlásil začátkem roku v Bruselu, že by se to rovnalo „25. únoru naruby“. Proti je i samotná společnost. „Konečný efekt by mohl být kontraproduktivní, analýzy ukazují zvýšení cen pro konečné spotřebitele,“ varuje mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský.
Ruští průmyslníci jsou proti
Podobné názory ovšem odmítá evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs. Podle něj kroky komise nepovedou ke zvýšení cen a rozhodně nejde o zestátňování. „Vyvlastňování je vážné obvinění, zvlášť pro mě, protože jsem zažil komunismus,“ prohlásil eurokomisař, který je původem z Litvy.
Komise vyšla vstříc obavám některých zemí – včetně Česka, že liberalizace trhu povede k „vykoupení“ trubek a drátů v Evropě ruskými polostátními monopoly jako je Gazprom. Ty by totiž mohly zabránit v přístupu dalším dodavatelům na trh a pak i z politických důvodů vydírat Evropu. Komise proto chce, aby i cizí firmy podléhaly stejným pravidlům jako domácí společnosti.
Pokud budou chtít koupit páteřní soustavu plynovodů či přenosu elektrické energie, budou se muset rozdělit na dvě části. Navíc jejich mateřská země bude muset uzavřít s Evropou smlouvu o vzájemných investicích. „Takové limity jsou proti volnotržnímu duchu EU a rovnají se státnímu protekcionismu,“ tvrdí šéf vlivné ruské podnikatelské organizace, Svazu průmyslníků a podnikatelů, Alexandr Šochin.
Návrh komise musí ještě schválit členské státy EU i Evropský parlament. Část Evropy v čele s Británií a Nizozemskem ho tvrdě prosazuje. Francouzsko-německý tábor je ale proti. Toho si je vědoma i komise. „Bude to dlouhé, složité jednání,“ prohlásil Barroso.
Autor: Radek Honzák, Zuzana Kubátová, Marek Hudema
