20.09.2007
EKONOM.IHNED.CZ
Brusel požaduje, aby velké energetické koncerny prodaly nebo majetkově vydělily své rozvodné soustavy.
Evropská komise se rozhodla rozbít energetické monopoly. Vadí jí, že tyto společnosti ovládají jak výrobu, tak i přenos a distribuci elektřiny a plynu. Navíc do těchto lukrativních oblastí nechtějí pustit konkurenci. A tím samozřejmě „trpí“ i koneční zákazníci, jejichž účty za energie by mohly být nižší.
Problém se týká zejména zemí, které si cíleně budují národní šampiony – Francie a Německa. A jak je to u nás? I když v Česku většinu distribučních společností vlastní státem ovládaný kolos ČEZ, plánované změny by se jej zřejmě neměly dotknout. Přenos má totiž na starosti firma ČEPS.
Jak celou situaci chtějí vyřešit bruselští úředníci, bude jasné tento týden. Den „D“ připadl na 19. září. Ve středu (den po uzávěrce Ekonoma) měli v Bruselu vystoupit antimonopolní komisařka Neelie Kroesová a její kolega pro energetiku Andris Piebalgs se svým akčním plánem. S čím vystoupí, to se začalo rýsovat v několika posledních týdnech.
POUTA MEZI VÝROBOU A PŘENOSEM chce Komise zpřetrhat dvěma způsoby. Radikální varianta „ITSO“ (Independent Transmission System Operation) předpokládá, že se velcí poskytovatelé veřejných služeb, jako EdF nebo E. ON, vzdají kontroly nad přenosem a distribucí energie. Například prodejem firemních částí, které se těmito aktivitami zabývají.
Toto řešení, které je faktickým rozbitím platných podnikových struktur, považuje komisařka Kroesová za nejlepší: „Vytvoříme efektivnější trh a zajistíme větší bezpečnost v dodávkách energie.“ Podniky mluví o nepřípustném zásahu do soukromého vlastnictví, politici namítají, že jde o vměšování se do práva suverénních států. Právníci diskutují, zda může unijní exekutiva takovýto postup nařídit. Šance, že by se tento záměr podařilo Komisi prosadit, není tudíž velká – i z toho důvodu, že návrh musí schválit jak Evropský parlament, tak členské státy na úrovni Rady EU. Otázkou je, co může Komise podnikům za to, že se jí podrobí, na oplátku nabídnout.
Měkčí variantou je model „ISO“ (Independent System Operation), pro který našli autoři inspiraci ve Skotsku. Přenos a distribuce energie se vyčlení do samostatných společnosti s právní subjektivitou. Mateřská společnost zůstane majitelem přenosové soustavy, ale nesmí zasahovat do strategických rozhodnutí nových subjektů. Tato naředěná verze je výsledkem tlaku nespokojených velkých koncernů a jejich domovských zemí. Sama EK uznává, že tato možnost problém neřeší, pouze ho odsouvá a budí řadu dalších dohadů. Jak budou vymezena pravidla pro vydělování a přenesení právní subjektivity? A nebude zapotřebí speciální dozor, který by měl tyto „úpravy“ na starosti?
NOVÍ OPERÁTOŘI, kteří dostanou rozdělením výroby od přenosu šanci vstoupit na trh, zajistí podle Evropské komise rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, postarají se o větší propojení přenosových soustav a budou do přenosu více investovat. Konečný odběratel má změnu pocítit v možnosti výběru cenově příznivějšího distributora, EU jako celek v jistotě, že v dodávkách plynu a proudu nebudou výpadky.
Německé firmy E. ON, RWE, EnBW a Vattenfall, které jsou provozovateli čtyř hlavních domácích přenosových sítí, považují plány obou komisařů za nesmyslné a neopodstatněné. Po boku jim stojí tamní regulátoři. „Už jsme udělali dost, abychom zrušili oligopol E. ON a RWE,“ tvrdí jednohlasně dohled. Letos v červenci se například uvolnily maloobchodní ceny: šanci dostali menší konkurenti, kteří se mohou ucházet o zákazníky. „Unbundling není všelék,“ přidal se na stranu odpůrců spolkový ministr hospodářství Michael Glos.
ZA NESPOKOJENÉ FRANCOUZE se vyjádřil Gaz de France (GdF). Varoval Komisi, aby „neházela“ plyn a elektřinu do jednoho pytle a umožnila zejména plynařům, aby si uchovali – s ohledem na závislost EU na dodávkách této strategické suroviny – výsadní postavení v dohadování se s vývozci ze třetích zemí. „Unbundling povede k nutnosti vyšších investic a vyšším cenám,“ argumentoval GdF v dopise, jejž získala redakce European Voice.
GdF má za to, že bohatě stačí už nařízené právní rozdělení (Legal Unbundling), spočívající ve vyčlenění regulovaných činností (přenos a distribuce) od ostatních činností energetických společností. „Žádné firmy si nestěžují, že by neměly přístup do rozvodných soustav. A spokojenost klientů je skoro taková, jaká by se dala čekat u majetkového vyvlastnění,“ uvedli představitelé francouzské firmy, v níž drží stát 80 % akcií.
ČESKO JE UNIJNÍ EXEKUTIVOU považováno za členský stát s neprovedenou majetkovou odlukou (viz mapa). Víc než elektroenergetiky se ale námitky týkají plynárenství. Právě v tomto sektoru vládne německý RWE, který prostřednictvím RWE Transgas ovládá 80 procent českého trhu s plynem. Má pod sebou jak výrobu, resp. dovoz, tak tranzit plynu, skladování, distribuci a prodej. Vedle RWE Transgas existují pouze dvě společnosti s jiným vlastníkem – Jihomoravská plynárenská a Jihočeská plynárenská.
Na začátku loňského roku sice došlo k rozdělení společnosti RWE Transgas na společnost RWE Transgas, a. s., zabývající se obchodem a uskladňováním plynu, a na její dceřinou společnost RWE Transgas Net, s. r. o., zabývající se přepravou, nicméně vlastník, RWE Transgas, nevidí v případném úplném vlastnickém oddělení žádné pozitivní efekty.
Ve srovnání s plynárenstvím je struktura v energetice pestrá. Mezi výrobci hrají prim elektrárny ČEZ, které produkují více elektřiny, než se může doma vůbec spotřebovat. Největší elektrárenská společnost vládne především ve vztahu k domácnostem. V segmentu velkých a středních podniků klesl její podíl pod 40 procent. O zbytek se postarají E. ON Energie, PRE, Moravia Energo a další.
Polostátní ČEZ všechny regulované činnosti spojené s distribucí převedl v roce 2005 do dceřiné společnosti ČEZ distribuce (viz Ekonom č. 35/2007). Předtím, už v roce 1999, právně vydělil do samostatné společnosti Českou přenosovou a. s. (ČEPS) a tu v roce 2003 prodal státu.
Na to, co se bude dít, panují dva protichůdné názory. Jeden chválí Evropskou komisi za odvahu a předpokládá, že v obchodování s energiemi v EU výrazně posílí konkurence a spotřebitel si pak bude mít z čeho vybírat. Druhý předpokládá, že vše zůstane při starém, protože sama vlastnická odluka nestačí, aby srazila ceny a rozpoutala skutečně volnou soutěž. Pro tu jsou potřebné strukturální změny celého trhu, a těmi prý čerstvě oznámené vize komisařů Piebalgse a Kroesové nejsou.
Igor Záruba
Milena Geussová
Ondřej Mrkva
spolupracovník redakce
Autor: Igor Záruba, Milena Geussová