21.09.2007
HN.IHNED.CZ
Česko dál nezvládá čerpat peníze z evropských fondů. Vyplývá to z nejnovější oficiální statistiky Evropské komise. Údaje, které mají HN k dispozici, budou oficiálně zveřejněny v pondělí.
Poslední statistiky shrnují čerpání unijních dotací ke konci roku 2005. Informace za loňský a letošní rok komise zatím nemá. I tyto údaje jsou však aktuální: peníze vyčleněné na rok 2005 totiž mohou země dočerpat ještě s dvouletým zpožděním, tedy až do prosince 2007.
Hůř je na tom jen Lotyšsko
Mezi deseti zeměmi, které do EU vstoupily v roce 2004, je Česko v čerpání dotací až na chvostu. Z přidělených peněz v hlavní dotační pokladně, Evropském fondu regionálního rozvoje (ERDF), nevyčerpalo ani polovinu – přesně 44,06 procenta. Hůře s čerpáním peněz, které jdou na vzdělávání, zdravotnictví, infrastrukturu nebo podporu malých podniků, je na tom z unijních nováčků jen Lotyšsko.
„Tyto průběžné zprávy nejsou zcela vypovídající. Už proto, že my proplácíme peníze až ve chvíli, kdy jsou projekty dokončené. Některé jiné země však proplácejí průběžně,“ říká náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Toušek.
Nicméně cestu zpětného proplácení si Česko zvolilo samo. Třeba Slovinsko proplácí projekty průběžně a stihlo tak vyčerpat téměř dvakrát tolik přidělených peněz než Česko. Je to také tím, že Slovinci jako malá země dostali výrazně méně peněz a mají i méně projektů než Češi. Ale i srovnatelně velcí Maďaři stihli vyčerpat téměř 60 procent dotací, tedy o polovinu více než Češi.
O něco lépe mezi unijními nováčky jsou na tom Češi v čerpání z Fondu soudržnosti. Peníze z něj jsou určeny pro chudší země EU a jdou především na dopravu a životní prostředí. Česko za půldruhého roku v unii stihlo vyčerpat 41,92 procenta a mezi deseti novými členy EU je čtvrté. Průměr celé EU je ovšem 48,07 procenta.
Komise kvůli nízkému čerpání varuje všechny nové členské státy. Příčinu vidí Brusel v tom, že státy předkládají špatně připravené projekty. Třeba na příkladu Polska je vidět, že mnoho z nich prý nesplňuje podmínky unijních zákonů pro ochranu životního prostředí.
Víc projektů než peněz
Podobný problém se špatnými projekty má i Česko. Podle náměstka Touška je ale vyvážený tím, že minulá vláda přijala větší počet projektů, než které je možné proplatit.
„Ten převis je asi miliarda korun, která by šla jinak z našeho rozpočtu. Nicméně počítáme s tím, že se řada z těchto projektů neuskuteční,“ říká Toušek. Tím, že úředníci zpracovávají daleko více projektů, než se čekalo, pak podle Touška vznikla situace, že úředníci nestíhají projekty vyřizovat a za již dokončené projekty pak organizacím chodí evropské peníze se zpožděním až šesti měsíců.
Podobně varovné údaje zveřejnil Brusel už loni. Statistiky se týkaly roku 2004 a Češi v nich skončili také až mezi posledními.
Úředníci ministerstva pro místní rozvoj, které tehdy řídil Petr Gandalovič, se pak na samém konci loňského roku snažili situaci napravit a poslali do Bruselu projekty, aby Česko vyčerpalo všechny přidělené peníze na rok 2004.
Autor: Radek Honzák, Petr Sehnoutka
