01.10.2007
HN.IHNED.CZ
Evropská komise nechce dotovat průměrné univerzity a výzkumné ústavy, za nimiž nejsou žádné výsledky. Navzdory tomu ministerstvo školství dosud nebylo schopné s tímto požadavkem vůbec začít pracovat. Školy a výzkumné ústavy tak čekají, že se peníze rozdrobí mezi co největší počet zájemců.
To je přitom přesně to, co Česku neprojde. Odstupující ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) zítra odjíždí do Bruselu představit novou podobu jednoho z nejhůře připravených operačních programů – Věda a výzkum pro inovace.
„Máme patnáctistránkový materiál, jehož základní myšlenkou je, že každý výzkumný projekt musí navázat na průmysl, a to v chudších regionech,“ říká ministryně Kuchtová.
Problém je v tom, že na tuto myšlenku mělo ministerstvo přijít už před dvěma roky. Nebo alespoň letos v červenci, kdy na to Evropská komise naposledy Česko upozornila. „Od té doby na tom pracujeme,“ brání se Kuchtová.
Jenže připomínek bylo daleko více, třeba k projektům evropských center excelence. Tedy projektům, které přijdou minimálně na 50 milionů eur. Tato centra mají být unikáty, jež nabízejí výzkum, který jinde v Evropě není.
V Česku je zatím zhruba dvacet takovýchto projektů. Evropská komise však upozorňuje, že peníze mezi ně nehodlá drobit a zaplatí jen tři z nich.
„Jenže zatím nikdo dosud neřekl, jak se taková centra excelence poznají. Nikdo nenastavil kritéria a metodiku jejich výběru. Přitom už dávno mělo být jasné, na které projekty se určitě nedostane,“ říká místopředsedkyně Rady pro vědu a výzkum Milena Vicenová.
A opět platí: Ani tento požadavek není převratný.
„Už od začátku vyjednávání se vědělo, že se budou podporovat centra excelence. Sice je jasné, že se téměř 70 miliard korun nerozdělí jen mezi tři projekty, bude jich více, ale rozhodně by se k penězům neměli dostat průměrní a podprůměrní,“ říká předseda Akademie věd Václav Pačes.
Ambice na vytvoření jednoho z center excelence má Akademie věd nedaleko Prahy, ve Vestci. Na dosud nezastavěných pozemcích by mělo vyrůst takzvané biotechnologické centrum za zhruba tři miliardy korun. To by mělo hledat nové materiály, které se využijí v lékařství – třeba umělé kosti. V projektu se počítá i se spoluprací s blízkými firmami.
Jenže i tady je háček. „Z EU už zaznělo, že tento projekt je tak blízko Prahy, že to je v podstatě Praha, a tudíž by to neměl Brusel podpořit. Jenže my ty pozemky koupili dávno předtím, než byla možnost čerpat peníze z evropských fondů,“ popisuje Pačes.
Tento „pražský problém“ bude přitom mnohem větší. „Většina vědeckých i školských institucí je právě v Praze a na peníze si sáhnou jen tak, že postaví něco mimo Prahu,“ říká ekonom Daniel Münich.
A když už postaví, je tam další háček. Z některých již avizovaných projektů je totiž zřejmé, že při vymýšlení mimopražských projektů chtějí některé vysoké školy čerpat peníze na projekty, na které nejsou původně určeny: třeba na opravu děkanátu. A z peněz, které mají jít primárně na podporu výzkumu třeba plánují stavbu nové menzy.
Lidé, kteří se pohybují kolem přípravy tohoto operačního programu, odhadují, že ministerstvo školství teď bude potřebovat čas několika měsíců, než dá dohromady tým lidí, kteří by dokázali tyto problémy odstranit.
Je tak jasné, že peníze určené na rok 2007 nestihne ministerstvo vyčerpat. Vědci a vysoké školy však zřejmě o peníze nepřijdou, jen se k penězům dostanou se zpožděním. I to může některé projekty ohrozit.
Autor: Petr Sehnoutka, Ivana Kottasová
