03.10.2007
HN.IHNED.CZ
Mezi kandidáty na post ministra školství po odstupující Daně Kuchtové (SZ) je i senátor a nestraník Jiří Zlatuška. K možnosti, že by se stal členem vlády, se však vyjadřovat nechce.
Ke vzdělávání má velmi blízko. Jako bývalý rektor Masarykovy univerzity rozumí vysokému školství a vědě, na které se chce Topolánkova vláda nyní zaměřit.
Jako nový ministr by si poradil i s tak velkými penězi, jako je 130 miliard korun, které má Brusel připraveny pro české vzdělávání. Na stavbu brněnského univerzitního kampusu Bohunice totiž již v minulosti Zlatuška získal několik miliard korun od Evropské investiční banky. Vůbec největší investice do vysokého školství v Česku za poslední roky.
HN: Mezi odbornou veřejností i politiky se o vás mluví jako o možném nástupci Dany Kuchtové. Uvažoval byste o takovém postu? A co bude podle vás pro školský resort v dalších letech klíčové?
K mé kandidatuře na ministerský úřad se nechci zatím vyjadřovat. Ministerstvo školství ale podle mě teď čeká velmi důležité období. A to především kvůli penězům z bruselské pokladny. Obávám se, že kvůli zdržení se nestihnou připravit dobré podmínky pro velké projekty, například pro vědecké instituce. Pro české školství by to byla obrovská škoda a ztráta, pokud by se nám peníze nepodařilo získat. Školství ale také čekají systémové změny.
HN: Jaké máte na mysli?
Tak například základní školství se podle mého názoru vydalo dobrým směrem. Nedává již tak důraz na encyklopedický dril, ale ukazuje studentům, jak by se měli naučit učit. To je pro ně velice důležité i proto, aby později uspěli ve vzdělané společnosti a při výběru povolání.
HN: Podobné změny v osnovách čekají do několika let i střední školy. A také státní maturita v roce 2010. Myslíte, že ji český vzdělávací systém potřebuje?
Kolem tohoto tématu se v minulosti vytvářela hodně panika, což státní maturitě vůbec nepomohlo. Myslím, že své místo zde má. Umožní porovnat vzdělání studenta z jakékoliv školy. Neměla by být sítem, ale spíše ukázkou schopností a znalostí konkrétního člověka. Bude nyní záležet na dobré práci ministerstva, jak se ji podaří uvést do praxe. Navíc by měla sloužit jako předstupeň k dalšímu vzdělávání. Stále více totiž studentům již jen maturita pro jejich budoucí profesi nestačí. Mění se úloha středních škol, které už tak nepřipravují studenty přímo do praxe, ale na vysokoškolské vzdělání. Náročnost a požadavky na studenta se posouvají. Co byla maturita před deseti lety, začíná být pomalu dnes bakalářský titul.
HN: Sám jste řídil Masarykovu univerzitu, jste i zastáncem toho, aby se vysokoškolské vzdělávání otevřelo v budoucnu více mladým lidem. Je tedy nutná připravovaná změna vysokoškolského zákona?
Pokud se univerzity chtějí dostat výše na žebříčku nejlepších univerzit světa, měly by držet krok a dynamičtěji se rozvíjet. Více spolupracovat s praxí, průmyslem. Nezůstávat jen kamennými ústavy. Školám se musí dát větší volnost, aby s penězi mohly nakládat lépe a efektivněji než dosud. Ne podle přesně a striktně určených dotací.
HN: Měly by studenti za svoje vzdělání na univerzitách i platit?
Jsem zastáncem školného. I přesto, že trojkoalice se v prohlášení zavázala, že ho zavádět nyní nebude, v budoucnu se bez něj neobejdeme. Kvůli dlouhodobé udržitelnosti systému terciárního vzdělávání. Jsem i pro větší finanční podporu vysokoškoláků, která v Česku zatím chybí. Půjčky na vzdělání a spoření je cesta správným směrem. Doufám, že se to brzy podaří uvést do chodu.
Autor: Petra Benešová
