04.10.2007
HN.IHNED.CZ
Z téměř padesáti miliard investovaných loni do výzkumu a vývoje v ČR připadalo 28 miliard na zdroje z firem. Nebýt jejich zahraničních vlastníků, byly by tyto výdaje menší o dalších 14 miliard korun.
V roce 2006 stoupl oproti roku 1995 úhrnný objem peněžních prostředků na výzkum a vývoj více než 3,6krát, zatímco HDP v běžných cenách 2,2krát. Tento předstih sice zatím neposunul Českou republiku v podílu těchto výdajů na HDP na evropský průměr, ČR je však jednou z mála zemí EU, kde tento poměr v posledních dvou letech výrazně vzrostl. Překvapivě dobrý trend výdajů na výzkum a vývoj v letech 2005 a 2006 byl umožněn především přílivem soukromých peněz z podnikatelského sektoru.
Příliv peněz umožnily větší zisky
Za zesíleným přílivem soukromých peněz do výzkumu a vývoje stojí výrazné zlepšení finančního zdraví podnikatelského sektoru projevující se v jeho vysoké ziskovosti. Firmy pak mohou bez problémů profinancovávat nejen provozní výdaje, ale i výdaje na investice a prorůstově orientované prostředky do výzkumu a vývoje. V roce 2006 získala sféra výzkumu a vývoje v ČR celkem 49,9 mld. korun. Šlo o 3,6krát vyšší částku než v roce 1995, kdy celkové výdaje činily 14 mld. korun. V období 1995 až 2006 rostly výdaje na výzkum a vývoj celkem, tj. z veřejných a soukromých podnikatelských zdrojů včetně vlastních zdrojů vysokého školství, soukromého neziskového sektoru a zdrojů ze zahraničí, v průměru ročně o 10,7 procenta. Ekonomika přitom posilovala každoročně průměrným tempem +6,9 %. Při nominálním HDP převyšujícím 3,2 bilionu korun tak vydala loni ČR v úhrnu na výzkum a vývoj necelých 50 miliard.
V režii soukromého sektoru
Proti rozšířené představě, že zahraniční investice v ČR jsou soustředěny výlučně do výroby, přičemž nadstavbové složky, k nimž lze počítat i výzkum a vývoj, zůstávají v mateřských zemích, hovoří fakta: V roce 2005 stoupl podíl výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru o téměř čtvrtinu, v roce 2006 o dalších 21 procent. Ve firmách se zahraniční majetkovou účastí stouply v roce 2006 výdaje na výzkum a vývoj dokonce o 38 %. Podnikatelská sféra je tak, pokud jde o zdroj prostředků na výzkum a vývoj, v podstatě samofinancovatelná. Ze 33 mld. korun použitých v roce 2006 na výzkum a vývoj zde pocházelo 84 % z vlastních zdrojů této sféry. O dominanci průmyslu svědčí skutečnost, že plných 23,4 mld. korun směřovalo do technických věd.
Vzhledem k pozici automobilového průmyslu v ekonomice ČR není překvapením, že velký objem peněz na výzkum a vývoj spotřebovává právě toto odvětví. V roce 2006 šlo o 7,3 mld. korun (oproti 2,3 mld. korun v roce 1995). Také samotné odvětví výzkumu a vývoje (OKEČ 73), zahrnující hlavně výzkumné ústavy, absorbovalo v roce 2006 celkem 4,4 mld. korun (proti 1,9 mld. v roce 1995). Do výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (OKEČ 24) přišlo v roce 2006 přes 4,7 mld. korun, což byl velmi výrazný nárůst, protože v roce 1995 zde bylo vydáno na výzkum a vývoj pouze 0,7 mld. korun. Struktura výdajů, pokud jde o financující sektory, se tak v ČR může začít pomalu přibližovat například specifické struktuře financování výzkumu a vývoje ve Finsku, kde připadá na zdroje ze soukromé podnikatelské sféry téměř 70 % celkových výdajů na výzkum, což je nejvíce ze zemí EU. Je zde zřejmá paralela s výrobou telekomunikační techniky (Nokia) jako v ČR s výrobou automobilů.
Štědrá Evropa zpomaluje…
V Evropské unii je podpora výzkumu a vývoje – v úhrnu z veřejných i soukromých peněz – ve srovnání s ČR v relaci k HDP dlouhodobě vyšší, ovšem v období 2001 až 2005 podíl výdajů směrovaných do této sféry velmi mírně klesá. V roce 2005 za EU 15 dosahoval 1,91 % HDP proti 1,94 % v roce 2001, za EU 25 pak 1,85 % proti 1,88 % v roce 2001. Přepočet pro EU 27 ukazuje snížení na 1,84 % HDP proti 1,88 % v roce 2001. Evropa tak sice vydává na výzkum a vývoj ze svých příjmů stále relativně o něco více než Česká republika, ovšem v čase se tento rozdíl zmenšuje. Jestliže v roce 2001 u nás činily výdaje směrované do vědeckovýzkumné báze 1,20 % HDP, v roce 2005 to bylo už 1,41 %. Významný meziroční nárůst v důsledku silné dynamiky financování ze zdrojů podnikatelské sféry pak způsobil, že v roce 2006 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj již 1,55 % HDP.
…ČR nejrychlejší v EU
Toto rychlé tempo v období 2001 až 2005 způsobilo, že ČR patří k zemím s nejvyššími průměrnými ročními přírůstky – podle Eurostatu se zde výdaje na výzkum a vývoj v úhrnu zvyšovaly každoročně v průměru o 8,3 %, což bylo nejrychlejší tempo v EU 25, pomineme-li dvojcifernou dynamiku pobaltských republik, docilovanou však při mizivých absolutních částkách (jestliže v roce 2005 činily v ČR výdaje na výzkum a vývoj celkem 1417 mil. eur, pak v Litvě 157 mil. eur, v Estonsku 104 mil. eur a v Lotyšsku dokonce pouze 73 mil. eur).
Z dalších zemí sledovaných Eurostatem dosáhla v období 2001 až 2005 ve výdajích na výzkum a vývoj rychlejší průměrné dynamiky než ČR pouze Čína, a to +19,7 % ročně (v absolutním objemu však vydala Čína v roce 2005 o pětinu méně peněz než Velká Británie, o třetinu méně prostředků než Francie a o více než polovinu méně než Německo).
Tahounem soukromé zdroje
Podíl vládních zdrojů spolu se soukromými zdroji podnikatelského sektoru je ve financování vědy a výzkumu v ČR zcela rozhodující – v roce 2006 na ně připadalo plných 95,9 % celkových výdajů na tuto činnost. Rozdílná je však jejich dynamika. V letech 2005 a 2006 stoupaly výdaje na výzkum celkem každoročně téměř o pětinu, výdaje z peněz soukromého podnikatelského sektoru však o čtvrtinu. Zatímco ve druhé polovině 90. let se zvyšoval podíl výdajů na výzkum a vývoj především z veřejných peněz a podíl výdajů financovaných z podnikatelského sektoru klesal, od roku 2000 je patrný zcela opačný trend – v roce 2006 klesá podíl vládního sektoru na financování vědy a výzkumu v ČR pod 40 % celkových výdajů (ze 44,5 % v roce 1995), a to až k úrovním z přelomu 90. let (36,8 % v roce 1998).
Tahounem výdajů se od této dekády staly soukromé zdroje podnikatelského sektoru. Rostly zejména od roku 2004, se sílícím podílem na celkových výdajích na výzkum a vývoj (56,9 % v roce 2006 proti 51,2 % v roce 2000). Zdynamizovaly však také silně i celkové tempo růstu výdajů na výzkum a vývoj v ČR – jestliže v letech 2000 až 2003 rostly celkové zdroje použité k financování vědy a výzkumu v ČR každoročně v průměru o 7,6 % a v letech 2004 až 2006 o 14,8 %, pak dynamika zdrojů z podnikatelského sektoru akcelerovala v týchž obdobích ze 7,2 % ročně na 18,8 % ročně.
Podnikatelé financují sami sebe
Podle Eurostatu vydal podnikatelský sektor ČR v roce 2005 na výzkum a vývoj prováděný v tomto sektoru 737,1 mil. eur. Bylo to plných 41,7 % z objemu peněz použitých v úhrnu za desítku zemí vstoupivších do EU v květnu 2004. Pro srovnání: Ve „starých“ zemích EU, za něž jsou dostupná v této sféře poslední srovnatelná data za rok 2004, kdy výdaje podnikatelské sféry na svůj vlastní výzkum v úhrnu za EU 15 převýšily poprvé hranici 100 mld. eur, se Německo jako nejsilnější evropská ekonomika podílela v této oblasti na celkových výdajích v EU 15 z 35,4 %.
„Samofinancování“ výzkumu v podnikatelské sféře ČR dosahuje značné intenzity a pumpované objemy peněz jsou ve srovnání s novými členskými zeměmi EU zcela mimořádné.
Nárůst podílů financování vědy a výzkumu v ČR z podnikatelských zdrojů je co do dynamiky vývoje zhruba totožný s přílivem zahraničních investic do české ekonomiky. Tato časová souslednost je podporována dvěma atributy. Tím prvním je značná váha technických věd. V roce 2006 do nich bylo alokováno zhruba 2,5krát více peněžních prostředků než do přírodních věd, čtyřikrát více než do medicínského výzkumu a dokonce 22krát více než do věd humanitních. Druhým faktorem, jenž ovlivňuje proporci soukromých peněz a peněz z vládního sektoru směrovaných do výzkumu a vývoje, je stav veřejných rozpočtů České republiky, které se ocitly pod velkým tlakem zejména v nové dekádě. Zákonem či jinými normami určený objem výdajů rozpočtu (mandatorní výdaje) se zvyšuje nejen v absolutním vyjádření, ale v trendu roste i jejich podíl na celkových výdajích a příjmech rozpočtu či ekonomické výkonnosti země (HDP). Logicky druhou stranou mince je pak zhoršená možnost použít zdroje rozpočtu na financování růstových sfér, mezi něž nesporně patří i věda a výzkum.
Vyvážená struktura financování
Podíl podnikatelského sektoru v ČR na financování výzkumu a vývoje byl v roce 2005 podle Eurostatu (54,1 %) zhruba totožný s průměrem za EU 15 (54,8 %). To je výrazně více než u Polska (30,3 %), Maďarska (39,4 %) i Slovenska (36,6 %). Příčinou může být vysoké zastoupení zahraničních investic a také dominance technických věd ve struktuře vědních oblastí této sféry v ČR. Vysoký podíl podnikatelského sektoru na financování vědy má Německo (66,8 %) či Finsko (69,4 %). Nové členské země střední Evropy vykazují ve srovnání s ČR podíly vesměs nižší, což svědčí o zatím menší vyspělosti privátní sféry, pokud jde o alokaci peněz do výzkumu a vývoje, plynoucí jednak z jiné ekonomické struktury ve srovnání s hospodářstvím ČR, jednak z podkapitalizovanosti jejich firemních sektorů, jimž, lapidárně řečeno, nezbývají na tuto nadstavbovou složku podnikání peníze.
Česká republika tak působí, pokud jde o strukturu financování vědy, velmi vyváženě – oproti vyspělým evropským zemím chybí jen významnější podíl financování ze soukromé neziskové sféry. Firmy pod zahraniční kontrolou investovaly v roce 2005 v ČR do výzkumu a vývoje 14 mld. korun, z toho ve zpracovatelském průmyslu 11,3 mld. korun a ve službách 2,6 mld. korun.
Autorka pracuje v útvaru ekonomicko-statistických analýz ČSÚ
Banky samy žádají úvěrové pojištění jako součást zajištění
Pojištění pohledávek proti riziku nezaplacení a jeho výhody při zajištění stability finančních toků v posledních letech stále výrazněji akcentuje také bankovní sektor – žadatelé o úvěr mohou získat lepší pozici, pokud jejich obchody kryje pojištění pohledávek proti riziku nezaplacení.
Obchodníci, kteří ještě v praxi neokusili reálně hrozící riziko nezaplacení ze strany odběratele, mají obvykle tendence se k pojištění rizik nezaplacení stavět zdrženlivěji. Je to však dáno právě spíše nedostatkem negativních zkušeností, kterým je ale lépe se vyvarovat. Naopak obchodník, který už byl někdy nucen čelit hrozbě krachu obchodního vztahu z důvodu neplacení, zpravidla plně doceňuje výhody pojištění pohledávek. Vzhledem k riziku neplacení, plynoucímu z dodávek na faktury, které jsou často součástí zajištění provozního úvěru, nebo jsou přímo bankou financovány, samotné banky využívání úvěrového pojištění ve stále větší míře podporují. Důvod je prostý – úvěrové pojištění, které garantuje zaplacení vydaných faktur, zároveň dává bance jistotu, že její klient nebude mít v důsledku ztrát z neuhrazených pohledávek problémy se splácením úvěru. Banky při vystavování úvěrových rámců na pohledávky často požadují od klienta uzavření úvěrového pojištění a vinkulaci případného pojistného plnění v jejich prospěch. Pokud banka nebo např. factoringová společnost provádí odkup či zástavu pohledávek, zpravidla si sama takto získané pohledávky pojišťuje proti riziku nezaplacení. Úvěrové pojištění si získalo zájem i samotných vlastníků firem a společností. Zakládali své podniky proto, aby realizovali zisk. A tento zisk a vložené prostředky si chtějí do nejvyšší možné míry zajistit. Proto dokonce v některých případech ukládají svým obchodníkům použít úvěrové pojištění jako povinně používaný nástroj prevence a minimalizace vzniku finančních ztrát.
Komerční úvěrová pojišťovna se snaží úvěrové pojištění co nejvíce přiblížit také malým a středním podnikům. U menší firmy totiž výrazně častěji hrozí riziko, že krach i třeba jen jednoho obchodu bude pro ni mít likvidační následky. Tyto firmy mívají také často obtíže při získávání bankovních úvěrů. Uzavřené úvěrové pojištění, které je k získání úvěru výrazně přiblíží, je dalším důležitým kamenem na jejich cestě k rozvoji.
Jak financujícím institucím, tak také samotným společnostem úvěrové pojištění svou komplexností zajišťuje a přispívá k
– ochraně peněžních toků – tím, že zaručuje inkaso nesporných pohledávek,
– předcházení dodávkám nesolidním kupujícím – KÚP díky svému napojení na přední světové informační zdroje s mnoha miliony informací o firmách po celém světě a díky odbornosti týmu analytiků dodává nezávislé a odborné ohodnocení kvality (bonity) kupujících,
– rozvoji credit managementu ve firmách – přenesením starostí o RIZIKO na pojišťovnu – umožní plně se firmám soustředit na rozvoj ostatních klíčových činností podniku,
– sledování vývoje ekonomické situace kupujících a včasnou reakci na eventuální negativní vývoj,
– zreálnění a ochranu ROZVAHY – pojištění objektivizuje netto hodnotu pohledávek, zajištěním financování – pojištění slouží jako záruka za bonitu pohledávek zastavených bance.
Autor: Drahomíra Dubská, (rzh)
