Brusel vrací zpět do hry „atomovky“

05.10.2007
HN.IHNED.CZ

Zastánci jaderné energie v Česku dostali výraznou podporu přímo z Bruselu. Evropská komise tento týden poprvé otevřeně vyzvala členské státy k tomu, aby se více věnovaly výrobě elektřiny z jádra.

„Nemůžeme se jaderné energii vyhýbat,“ řekl předseda komise José Barroso. I tak mírné vyjádření znamená průlom v bruselské rétorice – stále totiž platí dohoda členů unie, že si o jaderné politice rozhoduje každá země sama.

Barrosa podpořila eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová: „Jsem jasně pro jádro.“

Změna vládního programu?

Pro domácí politickou scénu je jaderné téma třaskavé. Současná koalice, kvůli účasti odpůrců jádra zelených, si do programového prohlášení zapsala: Jaderná energie se nebude rozšiřovat.

Ukazuje se však, že konflikt v koalici je hodně živý. „Evropská komise konečně uznala fakta. A věta o nestavění jaderných elektráren nemusí v prohlášení naší vlády zůstat napořád,“ říká ministr průmyslu Martin Říman (ODS). „ODS je stále pro atomové elektrárny,“ dodává.

Ani další koaliční partneři, lidovci, se atomu nevyhýbají. „Nemáme proti jaderné energii předsudky,“ říká předseda KDU-ČSL a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

Jenže předseda Strany zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík říká: „Zákaz jaderné energie sice pro nás není dogmatem, diskusi se určitě nebráníme. Ale žádnou renesanci jádra v Evropě nevidíme. A na programovém prohlášení vlády v tomto bodu určitě nemáme co měnit.“

Mnozí ekologové a někteří ekonomové poukazují na to, že Česko má elektřiny nadbytek. Je jednou ze dvou evropských zemí, které zatím elektřinu vyvážejí. Proč tedy stavět nové elektrárny? A proč zrovna jaderné, když stále větší význam mají obnovitelné zdroje – biomasa, slunce, vítr?

ČEZ se nevzdává

Říman a elektrárenská firma ČEZ argumentují téměř shodně: V budoucnu se situace otočí, elektřiny se začne i Česku nedostávat.

„Neříkáme přesně, kdy ten bod obratu nastane. Ale i při výrazných úsporách se nejpozději do roku 2020 bude v zemi elektřiny nedostávat, když nebudou další zdroje,“ tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Upozorňuje, že v přípravách na výstavbu dalšího bloku v jaderném Temelíně firma stále pracuje: „Samozřejmě respektujeme rozhodnutí vlády. Ale musíme být připraveni, až se stanovisko třeba změní. Čím dříve se pak začne třeba se sháněním povolení, tím líp. Jaderná elektrárna se staví patnáct let.“

Podle Bursíka je ale třeba vsadit právě na úspory, obnovitelné zdroje a vylepšení stávajících technologií výroby elektřiny.

„ČEZ slíbil, že na modernizaci svých zařízení dá sto miliard korun. Právě o modernizaci hnědouhelných elektráren vedeme teď diskusi s premiérem Topolánkem a ministrem Římanem,“ připomíná šéf zelených.

Pačes není politik

Politickou diskusi o jádru má rozetnout práce odborné komise, vedené předsedou Akademie věd Václavem Pačesem. Ta má udělat analýzu energetické politiky, ale rozhodovat nebude. „To, jestli pak budeme jadernou energii využívat, mají v rukou politici,“ říká Pačes.

Politici už si chystají argumenty pro následnou debatu.

Říman původně chtěl, aby výsledek komise dodala už letos. Nyní mu prý nevadí, když se pečlivá analýza protáhne třeba do jara.

„Nenuťte mě, abych svým vyjádřením nějak práci komise ovlivňoval. Ale nepředpokládám, že by odborníci mohli vyvrátit názor, k němuž už nakonec teď dospívá i Brusel,“ říká ministr průmyslu.

Bursík tvrdí, že práce komise skončí nejdřív za rok. Následné diskuse se neobává. „Třeba i Francie, která je považována za evropskou velmoc v jaderné energetice, omezuje její rozvoj,“ upozorňuje.

Autor: Martin Mařík, Jan Beneš, Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek