15.10.2007
HN.IHNED.CZ
První tři programy na čerpání peněz z bruselských fondů, jež celkem nabízejí přes sto miliard korun, si Česko může odškrtnout. Evropská komise je v pátek konečně schválila. Z programů Vzdělání pro konkurenceschopnost, Praha adaptabilita a Lidské zdroje a zaměstnanost může do země přitéct zhruba 106 miliard korun.
Země tak trochu vylepšila dosavadní nepříznivé skóre – sedmnáct programů zaslaných Bruselu, a v kolonce schváleno byla nula.
Jenže jak je na tom republika celkově? Do roku 2013 může dostat téměř tři čtvrtě biliónu korun. Stovky bruselských miliard svádějí politiky k vzájemným soubojům.
Kdo by nechtěl mít jejich přidělování “pod palcem”. Přišli jsme už o nějaké peníze – třeba kvůli liknavosti ministerstva školství, jehož šéfka Dana Kuchtová už neustála kritiku a odstoupila?
Zkusme se podívat, jak na tom země skutečně je.
Naděje na rychlé schválení
Dosavadní bilance nevypadá až tak zle. První tři schválené programy se týkají především peněz na školení a další vzdělávání lidí, pro podporu zaměstnanosti. To je pro domácí ekonomiku, v níž skoro každá firma hledá nové lidi, dobrá zpráva.
Nadějně vyhlíží i sedm regionálních programů, v nichž je kolem 130 miliard korun. V nejbližších dnech je (už opravené po připomínkách Bruselu) dostanou zpět unijní úředníci. Schválení těchto programů, v nichž je celkem 130 miliard korun, se dá čekat do konce roku.
Kraje je mohou využít na veřejnou dopravu, cestovní ruch, posílení zdravotnictví nebo třeba přípravu menších průmyslových zón.
Dobře připraveny jsou také programy na podporu firem nebo rozvoje dopravy.
Zabodovalo zemědělství, jež čeká téměř sto miliard z již před měsíci schváleného programu pro rozvoj venkova. Ten ovšem nepatří do balíku programů, o něž se nyní v Bruselu zápolí. Zemědělství má v unii svůj specifický prostor, podpory farmářům byly projednávány zvlášť.
Žádné peníze nepropadly
Naopak průšvihy, čili velká několikaměsíční zpoždění, jsou zatím tři. Ale důležité je předeslat: o žádné peníze zatím Česko nepřišlo. Platí totiž pravidlo, že peníze na určitý rok lze čerpat ještě po tři roky další.
“Nedá se tak říci, že by nějaké peníze byly definitivně ztracené,” potvrzuje budoucí česká velvyslankyně v EU Milena Vicenová, která se otázkou využívání peněz z unie dlouhodobě zabývá.
Zatímco jeden z programů bývalé ministryně školství Kuchtové se dostal mezi první schvalovanou trojku, druhý – pro vědu a výzkum – letos Bruselem určitě neprojde.
Rektoři vysokých škol tak mají v kritice Kuchtové pravdu. “Na ministerstvu prospali letní prázdniny,” tvrdí jeden z nich. O první peníze ze sedmdesáti miliard korun budou moci školy žádat nejdříve za půl roku.
“Druhou verzi předložíme Evropské komisi do konce letošního roku. S vyhlášením prvních výzev k žádostem o dotace počítáme po schválení programu, v prvním pololetí příštího roku,” říká Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství.
Kdo za zpoždění může? Z Gabrielova obšírného, ale obecného vysvětlení se dá vyrozumět, že nikdo. “Označit jednoho konkrétního viníka není možné, okolností, které přispěly ke zpoždění, je víc,” tvrdí.
Podpořme úředníky
Stopku letos budou mít v Bruselu i dva programy ministerstva pro místní rozvoj. První – s typicky nicneříkajícím úřednickým názvem Integrační operační program, slouží například zlepšování infrastruktury nebo služeb.
Pozoruhodný je druhý program, nazvaný Technická pomoc. Jde v něm o více než sedm miliard korun. A ty mohou být v prvé řadě využity právě na práci úřednických a expertních týmů, jež připraví programy na čerpání unijních peněz.
Výkonní byrokraté budou potřeba i v následujících letech pro rozdělování i následnou kontrolu vynaložených miliard.
Pokud tedy Česko zanedbává zdánlivě nedůležitý program Technická pomoc, brzdí tím vlastně čerpání ve všech ostatních programech. “Chybí nám výkonní úředníci na místech, kde jsou teď nejvíc potřeba. A dobře to ví i Brusel,” zdůrazňuje i Vicenová.
Ministerstvo tvrdí, že své návrhy v Bruselu marně urguje. “Evropská komise nás má v harmonogramu až na posledních místech,” snaží se obhájit zdržení Jana Kozlíková z odboru komunikace.
Dodává nicméně, že úřad sám spustí program Technická pomoc už v nejbližších dnech. “Zpočátku bude financován ze státního rozpočtu,” vysvětluje
Tuto možnost – totiž čerpat peníze z domácích zdrojů ještě před schválením programu – potvrzuje Jan Gregor, ředitel Národního fondu ministerstva financí. Fond byl zřízen právě kvůli tomu.
“Je to přesně tak, nemusíme čekat na prostředky z rozpočtu unie,” říká.
Úředníci si ovšem musí být zcela “jisti v kramflecích”, že jim Brusel nakonec programy orazítkuje – pokud je vyhlašují a uskutečňují už před schválením.
Doprava už jede
Tuhle jistotu cítí ministerstvo dopravy. “Vyzvali jsme k předkládání projektů v červenci, některé se už realizují,” říká mluvčí úřadu Karel Hanzelka.
Z peněz na dopravu -jde o největší program s objemem 160 miliard korun – se bude platit například modernizace železničního koridoru a dalších tratí, elektrifikace železnice, modernizace silnic.
“Jen do konce tohoto roku počítáme s žádostmi ve výši 1,7 miliardy korun u železnic a kolem 4,6 miliardy v silniční dopravě,” upřesňuje Hanzelka.
K předkládání projektů už vyzvalo také ministerstvo průmyslu a obchodu. V programu Podnikání a inovace je k dispozici sto miliard korun. Můžete je využít k zakládání a rozšiřování firmy, zavedení nové technologie, získání jiné firmy v konkurzu, k ochraně značky, k přípravě podnikatelské zóny.
“Obrovský zájem je o ekoenergie. Museli jsme navýšit rozpočet pro tuto oblast, protože jen v první výzvě se přihlásily projekty za deset a půl miliardy korun,” dodává mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský.
Ministr Martin Říman počítá s tím, že Brusel schválí jeho program určitě ještě letos.
Časovaná bomba?
Otázkou zůstává, jak si Česko povede v celé soutěži o bruselské fondy – pro sedmadvacítku se nabízí přes deset bilionů korun, to je deset ročních českých rozpočtů.
Rozjede se po slabším začátku, tak jako se to podařilo při využívání bruselských peněz z programu Sapard ještě před vstupem do unie? V Sapardu patřila země k premiantům mezi deseti nastávajícími členskými státy.
Vicenová, která aktivně působila i u programu Sapard, dělí bruselskou byrokracii do tří oblastí.
“Tak ze čtyřiceti procent jde o zcela věcné připomínky, bez nichž by programy nefungovaly. Dalších čtyřicet procent požadavků je diktováno obavami, aby nedocházelo při rozdělování peněz ke korupci,” míní.
A zbylých dvacet procent bruselských požadavků? Tam může jít také o politické zájmy Evropské komise – například zda směrovat peníze na modernizaci dopravy více do starých členských zemí, nebo do nových. Ale to je i pro Vicenovou citlivé téma, jež jako diplomatka nechce “pitvat” veřejně.
Každopádně spolu s ostatními experty radí: Nejvíc práce musí čeští úředníci udělat teď a v nejbližších měsících.
“Nesmíme se nechat ukolébat tím, že peníze na ten který rok se dají využívat ještě tři roky následně. Projekty ze zpožděných programů se pak nahromadí a za tři čtyři roky může nastat krize. Pokud teď něco zanedbáme, zaděláváme si na časovaný průšvih,” varuje Vicenová.
Jak se Česko připravuje na čerpání stovek miliard korun z EU
Autor: Martin Mařík
