17.10.2007
HN.IHNED.CZ
/Od našeho zpravodaje/
Evropská unie se v pondělí rozhodla přitvrdit sankce proti Barmě kvůli brutálnímu potlačení zářijových protivládních bouří. Sami unijní činitelé ale pochybují, že sankce přinutí barmskou juntu respektovat lidská práva.
Před více než dvěma lety potlačil protivládní demonstrace ještě brutálněji režim v Uzbekistánu. A EU nyní sankce proti této zemi výrazně zmírnila, i když uzbecká vláda její podmínky nesplnila.
Kvůli oběma zemím se v Bruselu rozpoutal spor, jak vlastně používat nejsilnější nástroje zahraniční politiky EU, a zda sankce a embarga obstojí proti obchodním zájmům velkých členských zemí a jejich firem.
Pozornost se soustředí hlavně na Uzbekistán. Nejlidnatější země Střední Asie má pro unii obrovský strategický význam kvůli zásobám ropy. Právě od tohoto regionu si EU slibuje snížení energetické závislosti na Rusku.
Jenže v roce 2005 zmasakroval režim prezidenta Islama Karimova několik set opozičních demonstrantů ve městě Andižanu. Unie se pak rozhodla zakázat udělení víz uzbeckým činitelům a uvalila na zemi zbrojní embargo. Hlavní podmínkou pro zrušení sankcí mělo být nezávislé vyšetření zásahu v Andižanu. To ale Karimov zakázal a opozici drží dál zkrátka.
V červnu, když unii předsedali Němci, přišel Brusel s novou strategií vůči Střední Asii. Ta volá po tom, aby EU navázala se středoasijskými režimy mnohem užší vztahy. Právě Německo nyní vedlo tábor zemí, které v pondělí prosadily pozastavení vízového zákazu proti Uzbekům.
Podle jeho Němců byly sankce stejně bezzubé. Souhlasí i Evropská komise, podle které ke změně postoje nedonutí Karimova sankce, nýbrž dialog.
I když embargo na prodej zbraní Uzbekům platí dál, nevládní organizace proti zmírnění ostatních opatření ostře protestují.
„Je to obrovská katastrofa,“ tvrdí Alain Deletroz z organizace International Crisis Group. Podle něj je rozhodnutí velkým dárkem pro Karimova před prosincovými volbami.
Uzbekistán ale v popředí pozornosti obhájců lidských práv vystřídala v posledních týdnech Barma. Tamní vojenský režim tvrdě potlačil demonstrace buddhistických mnichů a studentů a desítky jich přitom zabil.
U moci se ale drží dál. Už deset let platí unijní embargo na víza barmským činitelům a na obchod se státními firmami. Teď se EU rozhodla sankce přitvrdit, i když nejspíš nebudou mít žádný dopad. Zakázala totiž dovoz barmského dřeva, drahokamů a cenných kovů. Do Evropy ale míří jen 1,5 procenta barmského exportu.
„Jde hlavně o politický signál,“ vysvětluje anonymně diplomat z jedné z nových členských zemí. „Je těžké najít nová opatření, která by uškodila barmským vládcům, ale ne obyvatelům.“
Nikdo si ovšem nedovolí sáhnout na zájmy energetických firem v čele s francouzským gigantem Total, který v Barmě masivně investuje a jehož daně pomáhají udržet tamní režim u moci.
Podle unijních diplomatů je na taková opatření ještě čas. V každém případě mohou být uvalena na Barmu, ale ne na Uzbekistán.
„V Barmě je alternativa současnému režimu, existuje opozice, a tak lze sankce přitvrdit,“ říká nejmenovaný diplomat. „Kdyby ale padla vláda v Uzbekistánu, bude vládnout chaos nebo radikální islamisté. A to si nemůžeme dovolit.“
Autor: Radek Honzák
