18.10.2007
HN.IHNED.CZ
Česká republika má v Kyjevě nového velvyslance: Jaroslav Bašta, dosud náměstek ministra zahraničních věcí a dřívější velvyslanec v Ruské federaci, si tím plní své přání. „Ukrajinu jsem navštívil mnohokrát a líbí se mi tady. A hlavně, dá se zde pro naše firmy udělat spousta užitečné práce,“ svěřuje se Jaroslav Bašta, který magazínu Exportér před svým odjezdem do Kyjeva poskytl rozhovor.
Exportér: Předčasné parlamentní volby, které proběhly koncem září, opět ukázaly, že Ukrajina je stejně politicky rozdělená jako dříve. Vidíte tu riziko odstřeďování?
Obávám se, že do jisté míry existuje reálná hrozba zesilování procesu federalizace Ukrajiny. Ozývají se i hlasy, požadující až její rozdělení. Typické je, že o něm hovoří ti, kteří prohrají volby. Po prezidentských volbách o rozpadu Ukrajiny mluvila Strana regionů, po parlamentních volbách to občas nesměle zaznělo z oranžového tábora. Proto by byla z hlediska budoucnosti země vhodná velká oranžovo-modrá koalice, která by Ukrajinu spojila.
Na druhé straně proti dělení hovoří fakt, že to není v zájmu ukrajinských politických a ekonomických elit. Nesignalizuje to ani příliv zahraničních investic, i když evropské firmy investují spíše do západní části a Rusko do východní. Naštěstí to není striktní pravidlo.
V každém případě v zájmu ČR a našich podnikatelů je Ukrajina jednotná a politicky stabilní. Naši podnikatelé (i úřady) by to měli mnohem jednodušší, pokud by tam za poslední dva roky nebyla tolik rozjitřená atmosféra. Politická nejistota se odráží na práci státních orgánů.
Exportér: Jakým směrem se tedy podle vás bude Ukrajina ubírat?
Podle vyjádření ukrajinských politiků, a to i regionálních, je zřejmé, že Ukrajina bude směřovat k Evropské unii a ke sbližování s ní. V tom je shoda i modrého i oranžového tábora bez ohledu na výsledky předčasných voleb.
Exportér: Nastupujete do funkce velvyslance ČR na Ukrajině v politicky neklidné době. Jaké jsou vaše priority?
Pro Česko, naše podnikání a pro mě osobně ze situace vyplývá, že dokud nebude jasno s novou vládou a s jejím politickým zaměřením, je nutné se soustředit na spolupráci s regiony. Nevázat se na velké projekty, které by vyžadovaly vládní podporu ze strany Ukrajiny, ale jít cestou drobnějších kroků.
I tak je nárůst našeho exportu rekordní a ukazuje, že ukrajinská ekonomika jde nahoru výrazným způsobem. Pozitivní roli sehrává i tradice, která má v obchodu důležitou roli, a ta hovoří v náš prospěch. A je tu i blízkost z hlediska hranice EU.
Exportér: Hranice tu je, ale vstupem ČR do schengenského prostoru v lednu 2008 bude pro Ukrajince hůře překročitelná. Týká se to i podnikatelů. Jak se v praxi projeví změna vízové politiky?
Je to trochu problém. Přijetí schengenských pravidel je ve vztahu s Ukrajinou krok zpět. My jsme měli doposud asymetrickou smluvní základnu, takže Ukrajinci, kteří k nám jezdí, potřebují sice víza, ale neplatí za ně. Na oplátku Češi, kteří jedou na Ukrajinu, víza nepotřebují. Po našem vstupu do Schengenu budou Ukrajinci platit 35 eur za krátkodobé vízum. Sice se nám povedlo donutit ostatní státy EU, aby poplatek nebyl 60 eur, i tak je to pro ukrajinské občany mnoho. Vyjednali jsme i možnost, že některé kategorie, jako například studenti, a tam, kde se to týká humanitárních záležitostí či státního zájmu, budou nadále poskytována víza bezplatně. Na druhé straně se pro žadatele o víza situace zjednoduší, neboť na základě schengenského víza bude moci cestovat po celém prostoru od Polska až po Portugalsko.
Nevylučuji ale, že v návaznosti na zpoplatnění víz Ukrajina zavede víza pro české občany.
Exportér: Víza budou zpoplatněna, pomůže to odstranit problémy, s nimiž se ukrajinští žadatelé o víza setkávají na českých úřadech? Psalo se o poměrech ve frontách před českými úřady a o dlouhých čekacích lhůtách.
Problém přiblížím na zkušenosti z Moskvy. Když jsem na úřad přijel v září roku 2000, konzulární oddělení mělo kapacitu 100 tisíc víz ročně. O dva roky později už nestačila, přesto jsme dokázali vystavit 150 tisíc víz ročně. Definitivně se vše zlomilo po vstupu ČR do EU, kdy se změnily dotazníky. Museli jsme postavit novou konzulárku s kapacitou 300 tisíc až půl milionu víz ročně. Dnes už to ale také nestačí.
V případě Ukrajiny pod tlakem poptávky po vízech jsme otevřeli konzulát ve Lvově s úmyslem odlehčit úřadu v Kyjevě. Výsledkem bylo přetížení obou úřadů. To samé se stane s dalším otevřeným konzulátem v Doněcku. Logika je tedy taková, že otevírání dalších úřadů nepomůže, jen se rozšiřuje problém na více subjektů. Navíc začíná narůstat křivka zájmu o dlouhodobá víza, která jsou časově náročnější na zpracování. Jsou i nebezpečnější z hlediska migrace než víza turistická. Potřebujeme proto mít větší konzulárku a více lidí. Pak je tu závazek, který musí plnit státní úřady, a tím je dvouprocentní snižování počtu zaměstnanců.
Exportér: Nedostatečná kapacita úřadů a nezadržitelný nárůst zájmu o víza není jen česká záležitost. Má tento problém řešení?
Před vstupem do schengenského prostoru byly kontrolovány úřady přistupujících zemí a závěr ohledně nás zněl: Vydáváte příliš mnoho víz a máte na to málo lidí. Skutečně, na jednu osobu vydáváme šest až osm tisíc víz ročně, zatímco schengenská norma jsou čtyři tisíce. Nedivte se, že někdy nápor přesáhne kapacitu konzulárního úseku nebo generálního konzulátu a ne všichni zájemci jsou obslouženi v jednom dni. Samozřejmě, že budeme zvyšovat počet úředníků, v případě konzulátu ve Lvově půjde o dva až tři lidi. Řešení ale vidím v outsourcingu. Po technické stránce by velvyslanectví pomáhala firma, třeba v Británii to takto funguje. Tím se však náklady na vystavení víz přenáší na samotné žadatele.
Exportér: Rozšíření konzulárního úseku velvyslanectví ČR v Kyjevě vyřešily stavební úpravy. Hovoří se o stěhování celé ambasády.
Ano, historicky se dělíme o jeden komplex se slovenskou stranou. Místo už však prostorově nevyhovuje a stěhování velvyslanectví je nutnost. Potřebujeme fungující a reprezentativní stánek. Ve stávajícím objektu například není místo, kde by se mohlo za našeho předsednictví EU sejít 27 velvyslanců. Stěhovat se chceme co nejdříve.
Autor: Milan Mostýn
