22.10.2007
HN.IHNED.CZ
Mlékaři si ještě pořád mnou ruce, jak vysoko vyskočily ceny másla nebo sýrů. Ale spotřebitelům už svítá na lepší časy: cenový boom příští rok nejspíš odezní.
Evropská unie totiž s největší pravděpodobností povolí farmářům vyrábět v příštích dvou letech aspoň o pět procent mléka víc než dosud. Produkce je v unii regulována kvótami, ze jejichž překročení platí farmář citelnou pokutu.
I zdánlivě malé zvýšení výroby přitom může utlumit současnou převahu poptávky nad nabídkou.
Kvóty ještě nepadnou, ale…
Většina členů unie se už shoduje v tom, že mléčné kvóty je třeba zrušit úplně. „Umožní to podnikatelům pružně reagovat na zvýšení poptávky a zabrání to i cenovým skokům pro spotřebitele,“ vysvětluje český ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Brusel s tím ale počítá až v roce 2015. Nicméně aspoň o zvýšení kvót hovoří už nyní. „Počátkem příštího roku situaci zanalyzujeme, pak se rozhodne,“ potvrzuje Russel Mildon, šéf ředitelství pro zemědělské trhy Evropské komise.
Zvýšený přísun mléka uvítají i jeho zpracovatelé. „Proti jsou snad jen Rakušané a Finové,“ říká prezident Evropské mlékařské asociace Veijo Meriläinen.
Žene ceny mléčný boom?
Zatím se ale mlékaři vezou na vlně současného mléčného boomu a věří, že za dobré ceny prodají ještě více svých výrobků.
Pravděpodobnost, že současná „mléčná bublina“ splaskne, vyplývá i ze samotných příčin současného zdražení. Dnes totiž ani sami mlékaři nejsou schopni jasně dokumentovat, proč jsou najednou máslo nebo sýry tak drahé.
Z dosavadních údajů naopak vychází, že k zdražení mléčných výrobků moc důvodů není: celosvětová produkce mléka letos proti loňsku narostla. Výroba v samotné unii sice trochu meziročně klesla – ale snížil se i export. A především, ceny mléka od farmářů také nijak extrémně nerostou. V minulosti, například v roce 2001, už byly dokonce výrazně vyšší.
Podle Meriläinena se ale zvýšila poptávka po mléčných výrobcích v Číně, Indii, Rusku i samotné Evropské unii. „Lidé mají víc peněz, spotřeba roste. Tak příznivou dobu náš obor snad ještě nezažil,“ říká.
Údaje o tom, zda Češi a další Evropané v posledních měsících kupují opravdu víc mléčných výrobků, ale mlékařská asociace zatím nemá.
Madeta versus Německo
Zatím ovšem chtějí mít z vysokých cen na pultech užitek také čeští zemědělci. Snaží se proto přimět mlékárny k tomu, aby jim za dodávky platily víc.
Rostoucí poptávka po syrovém mléce v Evropě tak doléhá například na největší českou mlékárnu Madeta. Její hlavní dodavatelé, sdružení v Mlékařském a hospodářském družstvu Jih, na příští rok už chtějí za mléko bezmála tolik jako jejich kolegové v sousedním Německu. „Rozdíl by měl být maximálně čtyřicet haléřů. Nikoliv koruna jako dnes,“ říká Zdeněk Houška, místopředseda Jihu.
Družstvo dodává mléko jak české Madetě, tak bavorské mlékárně Goldsteig Käsereien Cham. Ta svým jihočeským dodavatelům za litr syrového mléka platila například v září 9,50 koruny, Madeta ani ne 8,70.
„Smlouvu, kterou máme s Madetou do dubna 2008, určitě dodržíme. Co bude ale dál, ukážou až jednání. Neradi bychom odsud mléko stahovali, ale cena musí být odpovídající,“ říká Houška. Obchodní družstvo Jih Madetě denně dodává asi 600 tisíc litrů mléka, tedy polovinu její potřeby. Třetinu své denní produkce prodává do Německa. Exportovat by ale mohlo více – zájem na německém trhu je.
„Zemědělcům se nedivím. Ale také jim říkám: Klidně vám tu cenu jako v Německu dám. Pak ale počítejte s tím, že končíme. Žádný obchodní řetězec v Česku mi pak zboží nevezme, bude neprodejné,“ říká Milan Teplý, šéf Madety.
Také Michal Němec, šéf Českomoravského mlékárenského svazu, soudí, že pokud se surovina dostane na německé ceny, budou mít zpracovatelé problém dostat své zboží na domácí trh. Řetězce už avizují, že chtějí držet maloobchodní ceny na uzdě a připustí růst nejvýš kolem deseti procent.
Trh s mléčnými výrobky v Evropské unii
Autor: Martin Mařík, Zdeněk Zuntych
