22.10.2007
HN.IHNED.CZ
Sotva vyprchalo nadšení z dohody nad novou smlouvou Evropské unie, které mezi lídry členských států zavládlo v pátek v Lisabonu, už se objevily velké pochyby o tom, zda dokument vůbec bude platit. Není totiž vůbec jisté, zda text schválí všechny země EU.
Stačí, aby jediná z nich řekla NE a Lisabonská smlouva, podobně jako euroústava, skončí v koši. Unie by se pak ocitla ve skutečné krizi, jejíž následky se nikdo neodvažuje předvídat. A jednou ze zemí, která to může způsobit, je i Česko.
Smlouva a suverenita
Výkonná rada vládní ODS totiž v sobotu v Plzni rozhodla, že Lisabonskou smlouvu, která má unii zajistit efektivnější rozhodování a větší váhu ve světě, nechá posoudit českým Ústavním soudem. Ten má rozhodnout, zda smlouva nenarušuje českou svrchovanost.
Premiér Mirek Topolánek přitom ještě v pátek v Lisabonu tvrdil, že to není třeba. „Osobně se domnívám, že ji není nutné z hlediska ztráty míry svrchovanosti posuzovat jako smlouvu, která vstupuje do naší ústavy,“ řekl Topolánek s tím, že případný podnět Ústavnímu soudu by prý jako předseda vlády neuvítal. „Ale jako předseda strany budu respektovat rozhodnutí svých spolustraníků,“ dodal premiér.
O tom, že část občanských demokratů se chystá Ústavní soud o posudek požádat, se začalo šuškat ještě v Lisabonu. Za iniciativou měli být straničtí senátoři. Vedení senátního výboru pro záležitosti EU to však nepotvrdilo. Podle místopředsedy tohoto výboru a senátního klubu ODS Miroslava Škalouda není Lisabonská smlouva podle právních stanovisek v rozporu s ústavou. „Podle většiny právníků není se smlouvou problém,“ řekl HN Škaloud.
A šéf výboru pro záležitosti EU, občanský demokrat Luděk Sefzig, označil ústavní žalobu za neaktuální. Podle něj je nejdřív třeba vědět, jakým způsobem Česko ratifikuje.
Zda o nové smlouvě budou v Česku hlasovat poslanci a senátoři, nebo občané v referendu, zatím není jasné. Topolánek v Lisabonu řekl, že osobně podporuje schválení parlamentem.
Poslat novou smlouvu do parlamentu se zatím chystají i ostatní země EU. Původní euroústava totiž zkrachovala právě kvůli odmítavým referendům ve Francii a v Nizozemsku a málokdo si nyní dovolí riskovat podobný neúspěch. Plebiscit se chystá jen v Irsku, kde to vyžaduje ústava.
Poláci uspěli
Topolánek v Lisabonu kývl na novou smlouvu až poté, co do jedné z padesáti doprovodných deklarací prosadil větu navíc. Podle ní se Evropská komise zavazuje, že se „zvláštním zřetelem“ posoudí žádost členských států na zrušení nějakého unijního zákona.
Nepoměrně větší boj se ale svedl o polské a italské požadavky. Poláci prosadili do nové smlouvy princip, který umožní menším členským zemím určitou dobu blokovat rozhodnutí EU, a získali i post jednoho z generálních advokátů Evropského soudního dvora. A Italové zase dostanou po reformě složení Evropského parlamentu v roce 2009 jedno europoslanecké křeslo navíc.
Autor: Radek Honzák, Vladimír Šnídl
