30.10.2007
HN.IHNED.CZ
Tempo, jímž v posledních týdnech zdražuje v Evropě elektřina, podle analytiků neovlivnila jenom prudce rostoucí cena ropy. Upozorňují i na to, že výroba v Evropě nestačí držet krok s poptávkou, zvláště v nynějším chladném období.
Trh v Německu v těchto dnech polekala zpráva, že z původního plánu tamních firem postavit do roku 2012 uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 20 tisíc megawattů zbyla necelá polovina – asi 8000 megawattů.
Hlavním důvodem je, že se výstavba nových kapacit kvůli stoupajícím cenám stavebních materiálů a také přísnějším ekologickým požadavkům citelně prodražuje. Podle údajů společnosti Trend Research se nyní musí na jednu kilowattu instalovaného výkonu v Německu vynaložit kolem 1500 eur – skoro dvakrát tolik než před třemi lety.
“Riziko, že bude ohroženo zásobování a proud ještě více podraží, tak vzrostlo,” upozorňuje podle agentury Reuters Dirk Briese, ředitel firmy Trend Research.
Ten rovněž upozorňuje, že Německo – podobně jako další země EU – nemá ujasněnu svoji energetickou koncepci.
Zatím nadále platí politické rozhodnutí z konce 90. let, že do roku 2021 budou odstaveny veškeré jaderné elektrárny. Ty se na celkové výrobě elektřiny podílejí 27 procenty.
Jaderné elektrárny by měla částečně nahradit větrná energie, v jejímž využívání je Německo suverénně první na světě.
I když Němci nyní do energetiky investují, experti Mezinárodní agentury pro energii (IEA) nepočítají s tím, že by se stalo významným vývozcem elektřiny.
Rakousko sází na plyn
Významným vývozcem elektřiny bylo ještě před několika lety Rakousko. Nyní se ale ve spotřebních špičkách neobejde bez jejího dovozu.
Rakouský deficit v obchodu s elektřinou podle listu Handelsblatt za prvních osm měsíců činí 5,6 miliardy kilowatthodin. Vídeň hodlá tento problém řešit tím, že urychleně postaví nové elektrárny spalující plyn.
V první etapě (do roku 2010) se počítá s pěti bloky s celkovým výkonem 2200 megawattů v hodnotě nejméně 1,1 miliardy eur. Výroba elektřiny by tak měla stoupnout o 15 miliard kilowatthodin a země znovu začne proud vyvážet.
Jak napsal list Handelsblatt, bez nových zdrojů se neobejdou ani sousedé Rakouska. Ve středoevropském regionu totiž budou do roku 2020 hlavně z ekologických důvodů odstaveny elektrárny s celkovým výkonem přes 30 tisíc megawattů. Například Polsko by mělo během příštích pěti – sedmi let odpojit 3500 – 7000 “uhelných” megawattů. Kapacity zavírá také Slovensko (Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice). Už v příštím roce bude závislé na dovozu elektřiny.
Maďaři citelně zdraží
Dávno ji v cizině nakupuje Maďarsko, které dovozem zabezpečuje skoro pětinu spotřeby. Státní společnost MVM tam v tomto týdnu na aukci prodala megawatthodinu elektřiny (k dodání v prvním čtvrtletí 2008) za 65 eur, tedy dráž než v Německu. Experti z budapešťského Centra pro energetickou politiku (REKK) nevylučují, že firmám a domácnostem během příštího roku podraží o 20 až 40 procent.
Trh s elektřinou v Evropě – příloha
Autor: Václav Lavička
