01.11.2007
EKONOM.IHNED.CZ
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl na jedné straně obhajuje výzvu svazu vůči vládě ohledně přijetí eura, na druhé ale není přesvědčen, že by právě evropská měna byla naprosto zásadní. Neméně důležitá je podle něho reforma vysokých škol a energetická politika.
Svaz průmyslu a dopravy uvádí v Programovém prohlášení na rok 2008, že by bylo žádoucí „zahájit a důsledně dodržovat kroky vedoucí k rychlému přijetí eura a stanovit reálný termín tohoto přijetí“. Podniky obvykle zdůvodňují takovou výzvu skutečností, že většina z nich vyváží do eurozóny. Jenže je to opravdu tak velký problém, když se ekonomice daří?
Problém je to jak pro koho. I v rámci svazu jsou společnosti, kterých se nijak zásadně nedotkne, jestli bude euro zavedeno rychle nebo ne. Těm největším firmám ale přechod na euro určitě pomůže. Firmy typu Škoda Auto, které jsou zařazeny do nadnárodních koncernů a mají mateřské společnosti v zemích eurozóny, plánují v euru a kurz má vliv na jejich interní reporting. Chápu, že s tím dnes mají potíže. Chápu i to, že ČEZu by se určitě monitorovalo, vyhodnocovalo a konsolidovalo lépe, kdyby Bulharsko, Rumunsko, Polsko a další země včetně Česka měly euro.
Takže pro malé firmy to není podle vás nijak zásadní? Velké se mohou navíc zajišťovat, to malé moc neumějí nebo na to nestačí.
Máte pravdu, že malé firmy se nezajišťují, ty si s tím musejí nějak poradit. Pro ně ale ten dopad není tak velký jako u společností, které konsolidují; u malých se to týká jen dovozu a vývozu. Malá firma to musí vyřešit rozumným modelem pojištění nebo vytvořením nějaké „opravné položky“ v rozpočtu.
Vy sám ale nevypadáte na velkého bojovníka za rychlé přijetí eura.
Já, Jaroslav Míl, si osobně nemyslím, že by včera bylo pozdě na přijetí eura. Shoduji se s panem Singrem z bankovní rady ČNB, že bychom euro nemuseli přijímat jako poslední, ale jednoznačně se s ním shoduji i v tom, že efekty z přijetí eura nemusejí být takové, jak si tady všichni slibují. Zdaleka to nemusí znamenat, že hrubý domácí produkt tím vzroste o půl nebo o jedno procento. Počkejme si na to, jak to dopadne na Slovensku, zda tam náhodou přijetí eura nepovede naopak ke snížení růstu.
V každém případě si ale myslím, že je dobře mít jasný plán, časovou trajektorii. Nemá smysl oznámit nějaký termín, o němž všichni předem vědí, že je nesmyslný. Stejně tak není dobré prohlašovat, že žádné termíny mít nebudeme. Je potřeba říct pragmatické datum, které je dosažitelné, a pak ho docílit.
Bez ohledu na přijetí eura je rychle posilující koruna pro řadu podniků problémem. Máte na svazu nějaké statistiky, nakolik to firmy poškodilo a naopak, jak jim třeba při dovozu pomohl slabý dolar?
Problémem při posilování koruny není ani tak sám fakt, že posiluje, ale zejména rychlost, s jakou se to děje. Jestliže dojde k posílení o 20 procent za 18 měsíců, tak si umím představit, že to hospodářství zpomalí.
Žádnou analýzu dopadů jsem ale neviděl. Je to nejspíš moje chyba, určitě taková existuje. Když si ale představíte, že by dnes, kdy je barel ropy za víc než 90 dolarů, byl dolar za 28 nebo za 30 korun, tak to bychom viděli, co by to udělalo s růstem HDP! Dotklo by se to úplně všeho. Spočítané to nemám, ale buďme rádi, že koruna posiluje.
Koruna posiluje už řadu let. A exportéři také dlouhou dobu varují, že už to neunesou. Existuje nějaký přehled, či spíše odhad, zda a kolik firem silná koruna položila?
Vyloženě z důvodu silné koruny to asi nebyl nikdo. Ale z posilování koruny společně s růstem cen surovin a s asijskou konkurencí určitě ano – především textilky, firmy z kožedělného průmyslu, sklárny.
Máte – z podobných důvodů – o některé obory strach teď?
Do budoucna bych měl obavy hlavně o chemický průmysl, protože k nákladům energetickým jim přibývají náklady administrativní, a ty jsou nehorázné. Dosahují stovek milionů…
…ty ale souvisejí s požadavky Bruselu, nikoliv s měnou a kurzem.
Žádný podnik většinou neumře na jednu velkou ránu. Jednu přežijete, ale pak „tisíckrát nic umořilo osla“.
Souhlasíte s tím, že silná měna má na podniky i pozitivní dopad? Nutí je zvyšovat produktivitu, snižovat náklady, zavádět technologie…
Ano, ale průšvih je tehdy, když dojde k rychlému posílení za strašně krátkou dobu a podniky se na to nestačí ani při nejlepší vůli připravit.
Je možné za tlakem na přijetí eura vidět váš tlak na vládu, aby realizovala všechny nezbytné reformy?
Ano, je to vlastně jediný možný tlak na vládu, aby fungovala v nějakém rozpočtovém rámci.
Materiál, který svaz připravil, obsahuje i další požadavky na vládu. Nejste spokojeni s tím, co vláda za rok svého působení udělala?
Hodně času se promarnilo. Vláda udělala, co se udělat dalo. Já jsem ale očekával víc. Osobně si myslím, že v rozpočtu se dalo najít ještě padesát miliard korun, aby se daly ještě víc snížit sociální a zdravotní příspěvky.
Budu hodnotit kabinet pozitivně nebo negativně až podle toho, co udělá příští jaro. Tahle vláda má poslední příležitost do poloviny roku 2008 připravit a schválit v parlamentu zákony, které povedou ke snížení zmíněných odvodů. V tu chvíli si na výhody daňové reformy sáhne daleko víc lidí, možná 70 procent obyvatel.
Dá se počítat s tím, že do roku 2010 už pak vláda neudělá vůbec nic, protože v roce 2009 bude předsednictví ČR v EU a nebude na nic čas a v roce 2010 budou volby.
Myslím, že tahle vláda rozumí problémům podnikatelů lépe než ta předchozí, ale jedna věc mě hodně mrzí. Neudělala jednu základní věc, a to je racionalizace státní správy. Nemyslím jen propouštění, ale celkově zkvalitnění. Tím by si vláda – chce-li chod státu spravovat profesionálně – hned na začátku vytvořila prostor pro další kroky. A to se nestalo. Všechny projekty eStatu se víceméně zastavily. K čemu jsou dobré myšlenky, když nemáte ten „manšaft“, se kterým byste to dobře hráli…
Který z bodů ve vašem prohlášení ještě považujete za mimořádně závažný z hlediska průmyslových podniků?
Zmínil bych transformaci vysokých škol. Proč by nemohla být Česká republika jednou z prvních zemí, které v Evropě transformují vysoké školství tak, aby se připravilo na budoucnost? Máme tady silné průmyslové zázemí, je třeba ho propojit s vysokým školstvím. Všichni o tom mluví. Když dá ale premiér jasný signál, že do boje, který je politicky nesmírně citlivý, půjde, tak se najednou ne všem chce.
Další věc, která mě trápí, je energetika. Sleduju, jak se spousta lidí vyjadřuje na téma energetika a energetická bezpečnost a vidím, že je za tím snaha pod pláštíkem koncepčních celoevropských a celosvětových problémů prosazovat dílčí zájmy. Diskuse se redukuje na to, zda prolomit limity těžby hnědého uhlí a zda postavit ještě další bloky jaderné elektrárny.
Takže vám chybí ucelená nová energetická koncepce?
Problém energetiky a energetické soběstačnosti nelze řešit izolovaně jen v Česku. Myslím, že řešením není jakkoliv velký přebytek energetických zdrojů v ČR, ale pouze vytvoření mírného přebytku na území Německa a vytvoření dostatku kapacit na Balkáně. Právě tyto dvě příčiny vyvolávají nestabilitu a vedou k brutálnímu nárůstu cen. Evropská energetická soustava je propojená a když nebude stabilita v Německu, nebude ani v Česku, na Slovensku a v Polsku.
Rozhodnutí postavit větrné zdroje o kapacitě deseti Temelínů někde u východního pobřeží Německa může mít tragický dopad pro přenosové kapacity evropských zemí. A pokud jde o jaderné zdroje, má se jich v Německu do roku 2021 odstavit 17. To se ještě může změnit, ale příprava obnovy jaderných zdrojů vyžaduje čas. Pak máme jako alternativu uhlí, kde nevíme, kolik bude stát v budoucnu emisní povolenka a v takové nejistotě do stavby uhelné elektrárny nikdo nepůjde.
No a tak nakonec zjistíte, že vám nezbývá, než chybějící zdroje nahradit plynovými.
A co máte proti plynovým elektrárnám?
V zásadě nic, ale pak se nemůžeme bavit o tom, že chceme snížit závislost na Rusku, jak deklaruje Evropská unie. Prohlášení politiků se liší od reality.
Ve chvíli, kdy nahradíte polovinu německých jaderek plynovými elektrárnami, náklady několikanásobně vzrostou. Představa, že by cena elektřiny rostla minimálně, je iluzí. Bude to skok.
Co by tedy měli čeští politici podle vás dělat?
Chceme, aby vláda bojovala v Evropě o posílení kapacit, o odstranění úzkých míst a za racionální přístup k energetickým zdrojům bez nějakých ideologických brýlí. Musí to být v první řadě technicko-ekonomická úloha. Čeští politici by se k tomu měli spojit s představiteli dalších zemí. Zatím si každý hájí jen tu svou pozici.
LIBUŠE BAUTZOVÁ
Autor: Libuše Bautzová
