02.11.2007
HN.IHNED.CZ
Polští plynaři jsou nervózní. Kvůli říjnovým předčasným volbám ministerstvo hospodářství dosud nevydalo předpisy, podle nichž by se měla stanovit cena plynu pro domácnosti a firmy pro příští rok. Na vině je podle listu Gazeta Wyborcza chaos na ministerstvu, které nevytvořilo podklady pro nové tarify na základě energetických zákonů z roku 2005.
Naději na vyřešení dává až zasedání nového Sejmu příští týden, který bude muset rychle schválit nové zákony, aby firmy mohly do poloviny prosince mít jasno, podle čeho budou tvořit ceny.
Zabezpečení dodávek energetických surovin byla přitom jedna z priorit vlády Jaroslawa Kaczyńského, která v pondělí na zasedání nového Sejmu podá demisi. Poláci, kteří jsou závislí na ruských dodávkách plynu i ropy, se zároveň obávají, že ruské energetické koncerny skoupí akcie firem, jako je polský ropný gigant PKN Orlen kontrolovaný státem. Před tím, že Gazprom se pokouší skoupit volně prodejné akcie Orlenu, kterých je 62 procent, před časem varovala i polská rozvědka.
Odkud brát?
Bratři Kaczyńští stihli v otázce energetické bezpečnosti prosadit jen jeden konkrétní projekt: přístav pro dodávky zkapalněného plynu se začne stavět ve Svinoústí.
Experti ovšem upozorňují, že na světovém trhu převládá poptávka nad nabídkou zkapalněného plynu.
„Státní plynárenský podnik PGNiG bude mít problém s dlouhodobým kontraktem na dodávky,“ řekl listu Gazeta Prawna vysoce postavený úředník tohoto podniku.
Polsko zároveň v září podepsalo s dalšími státy dohodu o výstavbě ropovodu Oděsa-Brody, kterým by přes Ukrajinu měla proudil ropa z neruských zdrojů ve střední Asii. Tady ale bude problém se zajištěním dodávek také, neboť Moskva může lehce zablokovat přepravu suroviny přes Kaspik a Černé moře už jen tím, že skoupí tankery operující v této oblasti.
Noví vládci z liberální Občanské platformy, jejíž vítězství přivítala Putinova vláda v Moskvě i Evropská unie, mají jasno: zajištění energetické bezpečnosti bude drahá záležitost, ale je nutné ji udělat. A nejlépe v rámci Evropské unie.
„Musíme se postarat o rozdělení zdrojů. Polsko musí být připraveno na zásadní investice do energetiky, jinak hospodářství za pár let mohou hrozit vážné potíže,“ řekl HN Zbigniew Chlebowski, stranický odborník, který bude zřejmě jedním z ekonomických ministrů nové vlády.
Evropská spolupráce
Podle bývalého ministra pro evropské záležitosti Jacka Saryusze-Wolského je jednou z cest užší spolupráce ve střední Evropě, zejména s Českem. „EU musí mít společnou zahraniční energetickou politiku. A Polsko a Česko musejí spolupracovat, třeba na prodloužení projektu plynovodu Nabucco,“ řekl HN Saryusz-Wolski, který také aspiruje na post ministra.
Podle něho by se energetické systémy EU měly propojit a v případě potřeby se navzájem podporovat. To byla i podstata návrhu „energetického NATO“, který na počátku své vlády před téměř dvěma lety bez větší odezvy přednesl polský prezident Lech Kaczyński.
Poláci hlasitě protestují proti rusko-německému projektu North Stream, který má vést plyn přes Baltské moře přímo do Německa. Rusové Evropany ujišťují, že mají zájem dodávat ropu a plyn na Západ, ostatně to je základem nynějšího hospodářského růstu Ruska.
Zároveň ale Kreml staví North Stream a nový ropovod, který Polsko a celou střední Evropu obejde a povede k ruským pobaltským přístavům. Ty velmi rychle zvyšují svoji kapacitu. Starý ropovod Družba vedoucí přes bývalé socialistické státy tak přestane mít pro Moskvu ekonomický smysl a stane se politickým nástrojem. Důkaz? Jakmile litevskou rafinerii Mažeiku koupil PKN Orlen a nikoli ruský Lukoil, Moskva s výmluvou na technickou závadu ropovod vedoucí do Mažeiku vypnula.
Autor: Martin Ehl
