09.11.2007
HN.IHNED.CZ
Zvýšit energetickou bezpečnost a zmírnit klimatické změny patří mezi nejdůležitější celosvětové cíle. Obojí je spojeno se způsobem, jakým vyrábíme a spotřebováváme energii. Energetická bezpečnost a klimatické změny mají zároveň závažné důsledky pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Mořský led už taje
První zahraničněpolitické důsledky změn klimatu lze vidět i v blízkosti našich zemí. Tání mořského ledu a permafrostu v Arktidě v budoucnu patrně otevře nové lodní cesty, a poskytne tak přístup k dosud nevyužívaným zdrojům. To může vést až ke sporům o mořské zóny a jejich přírodní zdroje, pokud na základě mezinárodního práva nevyjednáme trvalé řešení.
Zmírnění klimatických změn a zajištění energetických zdrojů jsou úkolem o to naléhavějším, že roste globální poptávka po energii, zejména v Číně či Indii.
Musíme proto učinit obtížná rozhodnutí. Když se letos představitelé členských zemí EU dohodli na ambiciózním klimatickém a energetickém plánu, jasně tím ukázali odhodlání vydat se touto cestou jako první. Ale bude to těžké, mnoho evropských zemí je stále ještě závislých na uhlí či ropě.
Naší odpovědí je zvýšení energetické účinnosti, diverzifikace dodávek, rozšíření využívání obnovitelných zdrojů a nová globální dohoda o klimatu. Evropská unie nyní produkuje asi 14 procent světových emisí CO2. Můžeme pomoci ostatním si uvědomit, že úspor a rozsáhlého snížení emisí je možné dosáhnout efektivnějším využíváním energie. Snaha zvýšit energetickou účinnost přispěje ke snížení závislosti na dodavatelích, představovat ekonomický zisk a zabránit klimatickým změnám.
Dánský a estonský příklad
Z toho vyplývá důležitá role EU. Naše úsilí by mělo zahrnovat podporu rozvoje zelených technologií, nasměrování spotřebitelů k efektivnějšímu využívání zdrojů a účinnější řešení dopravy a staveb.
Obnovitelná energie je dalším bodem k snížení emisí. Zvyšování jejího podílu bude vyžadovat značné investice. Zásadní bude zapojení soukromého sektoru. Ti, kdo investují do obnovitelné energie, potřebují politické závazky, než se pustí do rozsáhlejších investic.
Představitelé zemí EU se dohodli, že do roku 2020 musí pětina spotřeby energie EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Na ambiciózním závazku musí EK trvat. Doufáme, že jádro dohody bude dokončeno na jaře 2008.
Existují obavy, že klimaticky ohleduplná politika bude mít negativní následky pro národní konkurenceschopnost v oblasti průmyslu a bude brzdit ekonomický růst. Naše zkušenost je však jiná. Estonsko i Dánsko zaznamenaly v posledních letech stálý růst svých ekonomik, aniž by se spotřeba energie zvýšila. Nepřetržité investice do zvyšování energetické účinnosti budou mít obrovské důsledky pro naši budoucnost.
Urmas Paet je ministrem zahraničí Estonska, Per Stig Moller ministrem zahraničí Dánska
Autor: Urmas Paet, Petr Stig Moller
