15.11.2007
HN.IHNED.CZ
Hospodářství třinácti zemí eurozóny se během letošního třetího čtvrtletí dařilo lépe, než předpokládali odborníci. Jejich hrubý domácí produkt podle včerejší předběžné zprávy Eurostatu meziročně vzrostl o 2,6 procenta, a to především zásluhou Německa a Francie.
“Společnosti v Evropě během třetího čtvrtletí hlásily solidní zisky, což je dobré znamení pro budoucí investice. Čile utrácely i domácnosti, hlavně francouzské,” cituje agentura Bloomberg Christopha Weila, ekonoma frankfurtského peněžního ústavu Commerzbank.
Jak se vede velkým zemím
Z čísel, která Eurostat prezentuje jako “bleskový odhad”, vyplývá, že slušné tempo růstu si během letošního třetího čtvrtletí udrželo Německo. Ekonomika vytvářející zhruba třetinu HDP eurozóny meziročně stoupla o 2,5 procenta, stejně jako ve druhém čtvrtletí.
Francie, hospodářská dvojka měnové unie, dokonce zrychlila z 1,4 na 2,1 procenta. Itálie zůstala lehce pod dvěma procenty, zato Nizozemsko výrazně přidalo na 4,1 procenta, což je nejlepší čtvrtletní ukazatel za více než sedm let.
Země tulipánů za něj vděčí nejenom vysokému vývozu zemního plynu, ale i čilé poptávce domácností, podotýká agentura Reuters.
Co dolehne na Evropu
Ale časy, kdy ekonomika eurozóny a celé Evropské unie přidávala na tempu, podle expertů končí.
“Předpokládám, že hospodářská konjunktura v eurozóně během třetího čtvrtletí vrcholila. V následujících měsících proto musíme čekat nižší čísla,” míní David Marek ze společnosti Patria Finance.
O tom, že eurozóna a potažmo celá Evropská unie zvolňují hospodářské obrátky, stále častěji hovoří i západní odborníci. “Zpomalení tempa se prostě nevyhneme,” říká například Laurent Bilke, ekonom londýnské Lehman Brothers Holdings.
A proč bude hůř? Také na starý kontinent doléhají otřesy z amerického trhu rizikových hypoték. Projevily se mj. v tom, že evropské banky zpřísnily podmínky, za nichž poskytují firmám a domácnostem úvěry.
To už má znatelný vliv na slabší stavební aktivitu a prodej domů hlavně ve Španělsku, kde tempo růstu ve třetím čtvrtletí zvolnilo na 3,8 procenta. To, že slábne trh nemovitostí, pociťují také Británie a Irsko.
“Problémy na evropském trhu bankovních úvěrů poleví nejdřív ve druhé polovině příštího roku,” uvedl včera podle agentury Reuters Brian Goggin, ředitel Bank of Ireland Group.
Právě nejistý vývoj na finančně úvěrových trzích, ale také zdražující ropa přiměly Evropskou centrální banku, aby v září odložila “na neurčito” další zvýšení úrokových sazeb, s nímž se původně počítalo.
Evropě dělá starosti také drahá ropa, jejíž cena od počátku letošního roku stoupla o více než polovinu. “Na kontinentu se znovu objevily silné inflační tlaky, které vzkřísila ropa a také zvyšující se ceny potravin,” upozornil včera podle agentury Bloomberg Miguel Ordonez, který sedí v radě guvernérů ECB
Kdo žehrá na silné euro
Eurozónu a potažmo i ostatní země Evropské unie bude v následujících měsících srážet silný kurz eura vůči americkému dolaru. Od počátku letošního roku vůči dolaru posílil zhruba o 11 procent.
Zboží vyvážené z Evropy je tak na zahraničních trzích dražší, a tudíž ve srovnání například s asijskou konkurencí ještě hůře prodejné. Právě sílící euro představuje značné riziko pro hospodářský růst eurozóny, který by měl příští rok činit 2 – 2,2 procenta. “Ale pokud by se dostal na 1,50 dolaru a více, byl by i dvouprocentní růst eurozóny ohrožen,” míní Eva Zamrazilová, ekonomka Komerční banky.
Evropská komise minulý týden pro eurozónu předpověděla hospodářský růst 2,2 procenta. Na jaře uvedla 2,5 procenta. Stejné číslo pro celou EU kleslo ze 2,7 na 2,4 procenta.
Česko je na tom v unii stále dobře. Brusel mu předpovídá na příští rok zhruba pětiprocentní hospodářský růst, Slovensku pak zhruba sedmiprocentní.
Autor: Václav Lavička
