15.11.2007
EKONOM.IHNED.CZ
Přes skokový vzestup inflace je šance na zavedení eura v roce 2009 reálná.
Zatímco tuzemská ekonomika stále ještě bez reforem a bez výhledu na přijetí jednotné evropské měny roste zhruba šestiprocentním tempem, Slovensko s růstem hospodářství o 9,4 procenta ve třetím čtvrtletí zůstává premiantem Evropy. Spolu s pobaltskými zeměmi zaznamenává nejvyšší růst v historii i na kontinentu. Na rozdíl od Litvy, Estonka a Lotyšska má ale stále naději na to, že dokáže splnit všechna potřebná kritéria a dostane se do klubu vyvolených – do zemí, kde se platí eurem.
Uskutečněná reforma slovenské ekonomice jednoznačně prospěla. Za růstem HDP stojí podle slovenského statistického úřadu zvýšení přidané hodnoty v průmyslové výrobě – kvalifikovanější je zejména výroba strojů a zařízení, elektrických přístrojů a dopravních prostředků. Velmi slušným tempem rostou zahraniční investice i domácí poptávka.
Rychlejší ekonomický růst se promítl i do výsledků o vývoji zaměstnanosti – ta meziročně stoupla o dvě procenta.
Cválající hospodářství má ovšem jeden nepříjemný dopad – snaží se jej dohonit inflace. Ekonomika sice roste, ceny ovšem také. V říjnu tak Slovensko zaznamenalo nejvyšší letošní zdražení – kvůli potravinám vyskočila inflace na 3,3 procenta ze zářijových 2,8 procenta. Výsledek byl horší, než se všeobecně očekávalo. Navíc je i varováním do budoucna – inflace je totiž jedno z klíčových kritérií, které bude Evropská komise i Evropská centrální banka posuzovat při rozhodování, zda připustí zavedení eura na Slovensku.
Varující pro všechny kandidáty je případ Litvy, která byla odmítnuta kvůli překročení inflačního kritéria o 0,01 procentního bodu. Nyní však Litva bojuje s desetiprocentním růstem cen a ostatní pobaltské země raději úsilí o zavedení eura na dalších pár let vzdaly.
Slovensko se však ideje eura nevzdává. Statečně drží řízený kurz v pásmu ERM II, jako jediné provedlo důkladné reformy daní i důchodového systému. Zřejmě se dokáže vyrovnat i s inflací – i když možná po vzoru Slovinska, které je, co se týká cen, řízeno spíš centrálně vládou než trhem. Slovenský premiér Robert Fico v posledních týdnech opakovaně obviňoval ze zvyšování cen potravin obchodníky. Ti to odmítají a poukazují na to, že ceny potravin nyní rostou v celé Evropě. Fico však chce přijmout právní kroky, které by měly růstu cen zabránit.
Slovensko bude muset zřejmě srazit inflaci pod tři procenta. Podle maastrichtských kritérií, jejichž splnění je nezbytné, pokud chce země přijmout euro, nesmí míra růstu spotřebitelských cen přesáhnout průměr tří zemí EU s nejnižší mírou inflace o více než 1,5 procentního bodu. Evropské instituce sledují tento ukazatel na základě údajů vypočtených podle harmonizované metodiky Evropské unie. V srpnu a září Slovensko inflační podmínku plnilo.
Prognóza dalšího vývoje inflace ale jednoznačně pozitivní není. Zatímco růst ekonomiky má pokračovat (Evropská unie zvýšila předpověď letošního růstu slovenské ekonomiky o dvě desetiny procentního bodu na 8,7 procenta, v roce 2008 dosáhne růst sedmi procent, což je o půl procentního bodu více, než Unie odhadovala letos na jaře), nezaměstnanost i deficit státního rozpočtu má klesat, inflace poroste. Spotřebitelské ceny podle odhadu EK porostou letos o 1,7 procenta, v příštím roce o 2,5 procenta a v roce 2009 o 3 procenta.
Slovenská vláda o včasném vstupu do eurozóny nepochybuje. Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia ale odmítl odpovědět na otázku, zda Slovensko dostane v roce 2009 zelenou pro zavedení eura.
Julie Hrstková
Autor: Julie Hrstková
