16.11.2007
HN.IHNED.CZ
Nejpozději na začátku roku 2009 by už cesty do Spojených států neměla komplikovat vízová procedura, doufá česká diplomacie. Nejzazším termínem by prý měl být leden 2009, kdy se Česká republika ujme předsednictví EU.
„Neumím si představit, že v době, kdy tady budeme za unii komunikovat s americkou administrativou, bychom ještě měli mít víza,“ říkal český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář už v létě. Krátce poté Kongres změnou zákona dveře k bezvízovému styku Česku skutečně otevřel.
O tom, zda se zákon stihne do ledna 2009 převést do praxe, napoví více i dnešní jednání českého vicepremiéra Alexandra Vondry s náměstkem ministerstva pro vnitřní bezpečnost Paulem Rosenzweigem ve Washingtonu.
Rozhodující však bude spokojenost Američanů s detailní kontrolou pasažérů přijíždějících do USA i při výjezdu ze země. Podle Kongresu se tak musí stát nejpozději do dvou let od schválení zákona, tedy do července 2009. Jenže v té době už bude české prezidentství končit.
Může být celý proces o klíčový půlrok rychlejší? Jak na americké, tak na české straně zaznívá sice oficiální optimismus, ale výrazy „určitě“ nebo „jsme si jisti“ v něm scházejí, místo nich jsou slyšet slova „snad“ a „doufejme“.
Bezvízový styk podmiňuje i zavedení amerického systému US-Visit, který v reálném čase pracuje s databází biografických a biometrických dat o návštěvnících USA. Tyto údaje budou do databáze vloženy při příjezdu, při odjezdu tak má být jasné, jak dlouho se konkrétní osoba v USA zdržela a zda nepřekročila povolenou dobu pobytu.
Výstavba systému US-Visit se ale zdržuje a může se tak stát i brzdou bezvízového styku pro Česko. Například zpráva federálního kontrolního úřadu (GAO) letos na jaře konstatovala , že „výhled na úspěšné zavedení operačního systému je stejně nejasný, jako byl před čtyřmi lety“. A samo ministerstvo pro vnitřní bezpečnost připouští, že po 11. září 2001 se soustředilo na jiné věci než na tento systém.
Podle českého konzula ve Washingtonu Martina Klučara je pro Američany největším problémem sběr biometrických dat, v rámci něhož budou cestujícím snímány otisky všech prstů.
„Pilotní systém, který vloni Američané zkusili na několika letištích, se nepovedl, a tak to Američané zastavili,“ říká Martin Klučar o programu, který byl založen na tom, že pasažéři se na odjezdu z USA měli dobrovolně stavit na pracovišti, kde odevzdali sledované údaje. Dobrovolnost se ale neosvědčila, zachytila jen zlomek cestujících. V aktuálním novém projektu administrativy by se tomuto skaningu museli podrobit všichni pasažéři a zodpovědnost za sběr dat by měly mít letecké společnosti. Na všech hlavních mezinárodních letištích USA, přes něž do USA přilétá drtivá většina všech cizinců, by mělo být zařízení ke sběru biometrických dat k dispozici do konce roku 2008.
Autor: Daniel Anýž
