21.11.2007
HN.IHNED.CZ
Česká vláda nemíní se zaváděním společné měny spěchat. O vstup do eurozóny je možné podle premiéra Mirka Topolánka žádat teprve tehdy, až bude ekonomika řádně připravena. V roce 2012 to nebude.
„Chceme učinit naprosto seriózní politické rozhodnutí, které musí být výhodné pro české občany a zdejší firmy,“ zdůraznil premiér během svého včerejšího vystoupení na konferenci, kterou v Praze uspořádala britská společnost The Economist Group.
Připomněl také, že o tom, zda Češi budou jednou platit eurem, se rozhodne nejenom v Praze, ale spíše v Bruselu a Frankfurtu. A Evropská komise či Evropská centrální banka podle Topolánka nemají velký zájem na tom, aby o měnové politice na kontinentu spolurozhodovali také Češi nebo Estonci.
Nejprve veřejné finance
Česko dosud neprovedlo hlavní reformy – mj. zdravotnictví a důchodovou. Proto není podle Topolánka možné odpovědně říci, jak se budou ve střednědobém výhledu vyvíjet veřejné finance. „V příštím roce určitě nerozhodneme o vstupu koruny do mechanismu směnných kurzů. Tím pádem není český vstup do eurozóny v roce 2012 reálný,“ uvedl Topolánek.
Opačný názor než premiér má například americký ekonom Jan Švejnar, jeden z možných kandidátů na českého prezidenta. „Česko je na euro fakticky připraveno a mohlo by ho zavést během dvou až tří let,“ prohlásil Švejnar na včerejším sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů.
Jak dodal, schodek veřejných financí není tak velký, aby se nedal během krátké doby srazit pod potřebná tři procenta HDP.
Firmy jsou pro euro
Po co nejrychlejším zavedení eura volá naprostá většina zdejších firem. Ty žehrají na silnou korunu, protože podlamuje jejich konkurenční schopnost v cizině.
Během nedávného průzkumu Hospodářské komory se tak vyjádřily tři čtvrtiny dotázaných manažerů. Od společné měny si mj. slibují, že jim usnadní obchodování na trhu EU a odpadne vliv nestabilního měnového kurzu.
Ale premiér Topolánek si myslí, že firmy, hlavně ty menší, by měly být k euru zdrženlivější. Sílící koruna podle něj podnikatelům významně pomáhá krotit náklady na dovážené suroviny a energii.
Česko se podle premiéra nemíní vydat „ukvapenou“ cestou jako Litva. Ta chtěla euro zavést už od ledna 2007, ale Evropská komise jí do eurozóny jednoduše nepustila s odůvodněním na to, že Litevci nejsou schopni udržet nízkou inflaci. To se nakonec prokázalo.
Ale Brusel na druhé straně kývl na přijetí Malty, která zavede euro od Nového roku. „Přitom tato malá země splnila hlavní kritéria až na poslední chvíli a je velká otázka, zda se s nimi vyrovná v následujících letech,“ říká Pavel Mertlík, hlavní ekonom české pobočky Raiffeisenbank. Další zemí, která zavede od roku 2008 euro, je Kypr.
Zvládne Slovensko inflaci?
Na dobré cestě k zavedení společné měny je podle expertů Slovensko. Pokud se vláda v Bratislavě nedopustí „fatální chyby“, hlavně v rozpočtové politice, mělo by euro pod Tatrami obíhat už od roku 2009. Avšak na Slovensku je průměrná cenová hladina mnohem nižší než v zemích eurozóny – pod 60 procenty, kdežto ve Slovinsku v okamžiku vstupu odpovídala 80 procentům.
Slovensko tak riskuje, že po přijetí do měnové unie vylétne inflace, možná až na 10 procent.
I když se v západních médiích občas spekuluje o tom, že Brusel Slováky zatím do eurozóny nepustí, Mertlík je přesvědčen, že něco takového si EU těžko může dovolit. „Byla by to nepochybně ledová sprcha pro všechny středoevropské země. V sázce by byla důvěryhodnost celé Evropské unie,“ podotýká Mertlík.
Autor: Václav Lavička
