22.11.2007
DOTACE.IHNED.CZ
Nové programovací období nabízí zájemcům o dotace ze zdrojů EU výrazně větší možnosti, než jaké existovaly v letech 2004-2006. Předposlední díl našeho seriálu je zaměřen na dotační příležitosti státu, jenž může evropské peníze využívat prostřednictvím svých orgánů, institucí, státem zřízených organizací, ale také státních podniků.
5. část: Stát si opět nadělí významnou porci
Státní sektor představuje kategorii žadatelů o evropské peníze, která se v ČR výrazně přihlásila o slovo jak v předchozím programovacím období, tak ještě před vstupem Česka do Evropské unie. V té době bylo možné využívat podpor z tzv. předvstupních fondů, kde ČR jako kandidátská země získala prostřednictvím svých orgánů, institucí a státem zřízených organizací i podniků značné zkušenosti.
Pokud jde o počet žádostí, schválených projektů a objem získané dotace, byl v letech 2004-2006 podíl státních subjektů výraznější především v opatřeních zaměřených na technickou pomoc jednotlivých operačních programů (OP). V současném období 2007-2013 příležitosti pro státní sektor dále narostly, a to jednak díky samostatnému OP Doprava, jednak opět díky nabídce podpory na technickou pomoc, která je v novém období výrazně větší než dříve. Dotace na technickou asistenci lze v novém období získat jak v rámci jednotlivých operačních programů, tak prostřednictvím zastřešujícího tematického OP Technická pomoc. Zde mohou realizovat své projekty řídící orgány, zprostředkující subjekty a další instituce zapojené do implementace jednotlivých operačních programů.
STÁT ŽÁDÁ PROSTŘEDNICTVÍM SVÝCH ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A PODNIKŮ
Stát v roli žadatele o unijní dotace zastupují jeho orgány a instituce různého druhu, které lze z tohoto hlediska řadit do několika skupin:
organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, řídící orgány operačních programů – ministerstva (školství, mládeže a tělovýchovy, životního prostředí, dopravy, pro místní rozvoj atd.) a zprostředkující subjekty operačních programů – například Agentura CzechInvest, Státní fond životního prostředí ČR atd., další instituce a orgány zapojené do implementace operačních programů (platební a auditní orgán, monitorovací výbor, Centrum pro regionální rozvoj a další), ústřední orgány státní správy a jimi zřízené organizace, státní podniky.
Pozice jednotlivých subjektů i jejich absorpční kapacita je výrazně odlišná. Z hlediska objemu dotací z fondů EU dostávají v současném programovacím období asi největší prostor tři organizace zřízené Ministerstvem dopravy ČR: Správa železniční a dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a Ředitelství vodních cest, které mají v podstatě rozdělen OP Doprava. Objem investičních nákladů, a tedy i dotace na projekty zmíněných organizací resortu dopravy se často pohybují v řádu ročního rozpočtu několika měst.
MÉNĚ NEŽ 5 % ŽÁDOSTÍ, ALE VELKÉ PENÍZE
Pokud jde o poměr podílu na celkové dotaci k podílu na počtu úspěšných projektů, zdá se s ohledem na alokaci i na zkušenosti z předchozího období potenciál státního sektoru největší ze všech kategorií žadatelů. Lze totiž předpokládat, že úspěšnost jeho projektů bude výrazně nadprůměrná jak v rámci jednotlivých OP, tak i celkově napříč programy.
Předpoklad významného podílu státního sektoru na objemu dotací vychází z několika základních předpokladů:
Státní instituce, orgány a organizace byly aktivními žadateli o unijní podporu už v době před vstupem ČR do EU v rámci tzv. Transition Facility programů, které byly zaměřeny na budování institucí i na přípravu kandidátských zemí na využívání strukturálních fondů Unie. Státní sektor se významně podílel i na čerpání z unijních fondů v letech 2004-2006, kdy lze kromě řídících orgánů jednotlivých operačních programů zmínit zejména subjekty a organizace resortu dopravy zapojené do OP Infrastruktura – část Doprava.
Největší podíl na objemu dotace získané státními subjekty budou i ve stávajícím programovacím období představovat velké infrastrukturní projekty v oblasti dopravy, byť jich bude nanejvýš několik stovek. Na druhé straně škály projektů státního sektoru budou figurovat až tisícovky menších projektů technické pomoci, které budou podpořeny jak v jednotlivých tematických operačních programech, tak i v rámci střešního OP Technická pomoc.
Významný podíl státního sektoru na celkovém objemu dotace vyplyne i z faktu, že maximální procento, a tím pádem i výše dotace, kterou lze získat na uznatelné náklady, je s ohledem na charakter projektů státních subjektů výrazně vyšší než třeba u subjektů podnikatelských.
Odhad podílu státního sektoru na celkovém počtu projektů i na celkové dotaci ČR pro léta 2007-2013 znázorňuje graf.
Indikativní podíl státních orgánů a organizací na objemu dotací získaných z EU bude v novém programovacím období cca 112,5 miliardy. Význam této sumy prostředků lze ilustrovat faktem, že představuje zhruba 2,5násobek alokace ČR na celé období let 2004-2006 pro všechny kategorie žadatelů.
PŘÍSTUP DO VŠECH TOP
Státní sektor má prostřednictvím svých institucí a organizací (řídících orgánů, zprostředkujících subjektů a dalších institucí zapojených do implementace operačních programů) možnost čerpat unijní dotace v prioritních osách určených na technickou pomoc všech tematických programů (TOP) včetně OP Technická pomoc.
Navíc však mají státní subjekty významnou šanci získat finanční prostředky z fondů EU i v rámci dalších tematicky zaměřených prioritních os řady TOP, zejména programů:
OP Doprava Integrovaný operační program OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Životní prostředí.
Celkový přehled o možné účasti státního sektoru v jednotlivých operačních programech poskytuje tabulka 1.
Celkem lze v nastávajícím programovacím období vymezit v rámci nových TOP pět základních oblastí podpory, ve kterých se státní sektor ocitá v roli žadatele o dotace z fondů EU. Seřadíme-li je podle významu, dostaneme toto pořadí:
doprava a dopravní infrastruktura rozvoj lidských zdrojů životní prostředí veřejná správa výzkum, vývoj, inovace.
Přehled významných žadatelů z řad subjektů státního sektoru, které se mohou ucházet o podporu z TOP v daných oblastech, charakterizuje tabulka 2.
NEJVÍCE NA DOPRAVU
Nejvýznamnější z hlediska objemu disponibilní dotace je oblast dopravy a dopravní infrastruktury, kde mohou v OP Doprava organizace zřízené MD realizovat projekty ve všech prioritních osách od modernizace železniční sítě, přes výstavbu a modernizaci silniční a dálniční sítě, až po podporu multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy.
Významný podíl jak z objemu získatelné dotace, tak i z hlediska očekávaného objemu představuje také oblast rozvoje lidských zdrojů, která je pokryta dvěma operačními programy – OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekty budou zaměřeny na řešení systémových problémů, vytváření institucionálních struktur a podporu systémů a standardů.
Oblast životního prostředí nabízí dotační příležitosti nejširší škále různých žadatelů z řad státních organizací a institucí, které jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí. Stejně jako v oblasti dopravy i v OP Životní prostředí pokrývá záběr možných aktivit všechny prioritní osy, z hlediska oblastí a podoblastí podpory pak výraznou většinu (pouze ve dvou podoblastech podpory nemohou být subjekty státního sektoru oprávněným žadatelem).
Pro sféru veřejné správy jsou stěžejní i dvě prioritní osy Integrovaného operačního programu (IOP), a to osa č. 1 – Modernizace veřejné správy a osa č. 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb. Jejich cílem je zavedení “chytré” veřejné správy (smart administration) a propojení systémů státní správy.
Poslední je sféra výzkumu, vývoje a inovací, kde se mohou státní subjekty ucházet o dotace v rámci oblasti podpory 2.3 – Zvýšení cílové informovanosti o VaV a jeho výsledcích pro inovace.
Trochu mimo uvedené hlavní oblasti stojí OP Podnikání a inovace (OPPI). Jeho zprostředkující subjekty CzechInvest, CzechTrade a Česká energetická agentura zde mohou realizovat projekty technické pomoci a navíc žádat o dotace v programech Prosperita, Spolupráce, Nemovitosti, Poradenství, Marketing a Eko-energie.
NEPROMARNIT ANI EURO
Z analýzy je zřejmá široká plejáda příležitostí, které našemu státu nabízí nové programovací období EU. Kromě šance na významnou podporu přípravy a implementace nových OP stát získává i řadu možností pro realizaci významných veřejně prospěšných projektů. Jde však o to tyto příležitosti nepromarnit, ale naopak dosáhnout toho, aby bylo každé euro vynaložené na projekty státního sektoru využito maximálně efektivně a ku prospěchu nás všech.
IOP – Integrovaný operační program
OPLZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OPPI – Operační program Podnikání a inovace
OPVaVpI – Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
OPVK – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OPŽP – Operační program Životní prostředí
OPD – Operační program Doprava
Martin Krištof
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Autor: Martin Krištof
