26.11.2007
HN.IHNED.CZ
Evropská unie se po měsících tahanic dohodla, že zachrání jeden z nejambicióznějších projektů ve svých dějinách.
/Od našeho zpravodaje /
Ministři financí členských zemí EU v pátek v noci rozhodli, že stavbu satelitního systému Galileo, o jehož řídící centrum usiluje Česko, zaplatí z unijního rozpočtu.
Zhruba 2,4 miliardy eur (skoro 65 miliard korun) najde EU v přebytku rozpočtu na roky 2007 až 2013. Největší část peněz má přijít z nevyužitých zemědělských dotací, další část z fondů určených pro konkurenceschopnost, zbytek z peněz pro unijní administrativu.
Dohoda se přitom rodila velice obtížně. Část členů unie nechtěla na financování navigačního systému z těchto částí rozpočtu kývnout. A kvůli chybějícím penězům hrozilo, že EU celý projekt zruší. Pátečním kompromisem jej ale fakticky zachránila. Definitivní potvrzení stavby Galilea přijde koncem tohoto týdne na schůzce ministrů dopravy.
Celý systém, který má být evropskou odpovědí na americký GPS, vyjde na 3,4 miliardy eur (92 miliard korun) a dodatečné náklady ho prodraží ještě o další miliardu eur. Všechny tyto peníze půjdou z evropského rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků.
Firmy pochybovaly
Původně měly Galileo spolufinancovat EU a konsorcium soukromých firem. Tvořily jej nadnárodní korporace EADS, francouzské firmy Thales a Alcatel-Lucent, britský Inmarsat, italská Finmeccanica, španělská AENA a německá skupina vedená společností Deutsche Telekom.
Konsorcium se však nedokázalo dohodnout na tom, jak se rozdělí o zakázky a vedení projektu, a nakonec letos na jaře hodilo Galileo přes palubu. Hlavním důvodem byly pochyby o návratnosti investic do projektu, který má konkurovat široce používanému americkému satelitnímu systému GPS. Unie tvrdí, že Galileo bude přesnější než GPS a narozdíl od amerických satelitů, jež jsou primárně vojenským systémem, jim nehrozí vypnutí.
V červnu se státy dohodly, že Galileo zaplatí z rozpočtu. Až dosud se ale přely o to, v jaké části unijní kasy peníze najdou. Několik zemí v čele s Německem bylo proti tomu, aby to bylo v nepoužitých zemědělských fondech. Zároveň nechtěly stanovit precedent, podle kterého by se otvíral dohodnutý rozpočet pokaždé, co se naskytne podobný problém s financováním nějakého projektu.
Ve hře je také Praha
Nakonec s tím Němci souhlasili. Evropská komise jim ale musela slíbit, že se evropské firmy o stavbu systému s 30 satelity podělí spravedlivě. Stavba Galilea se rozdělí na šest zakázek a jedna firma či konsorcium bude moci získat maximálně dvě z nich.
Důležité podrobnosti o tom, jak bude probíhat stavba systému a jeho provoz, se mají upřesnit v následujících týdnech. Pak se také opět rozpoutá souboj o sídlo řídícího střediska Galilea. Jedním z kandidátů je i Praha, ale o prestižní úřad má zájem řada dalších zemí včetně Británie, Německa nebo Nizozemska.
Díky dohodě o Galileu se EU také shodla na celkovém rozpočtu na rok 2008. Ministři v pátek rovněž odklepli vznik dalšího kontroverzního projektu – institutu, který na přání Evropského parlamentu ponese jméno Evropský institut inovací a technologií (EIT). Na jeho vznik unie věnuje 308,7 milionu eur (8,3 miliardy korun).
Projekt EIT je myšlenkou předsedy Evropské komise Josého Barrosa, který chtěl vybudovat v Evropě prestižní univerzitu jako protějšek amerického MIT. O její sídlo začalo bojovat několik zemí včetně Česka.
Češi však ztratili zájem poté, co celý projekt byl kvůli odporu členských států oslaben a začal nabývat podobu sítě stávajících univerzit.
Autor: Radek Honzák
