27.11.2007
HN.IHNED.CZ
Desítky nových jaderných elektráren možná vyrostou v Evropě během příštích dvaceti let. Debata o renesanci jaderné energetiky se pozvolna rozbíhá v řadě zemí.
V následujících dvaceti letech možná v Evropě vyrostou desítky nových jaderných elektráren. Možnost rozvoje jaderné energetiky včera připustil britský premiér Gordon Brown. A v Bratislavě začalo první Evropské jaderné fórum, které formálně vrací otázku energie získávané z jádra do nejvyšších pater politiky EU.
Ministerský předseda Británie uvedl, že „nové jaderné elektrárny mají potenciální roli v boji proti změnám klimatu a ve zlepšování energetické bezpečnosti“. Brown dodal, že rozhodnutí o výstavbě nových elektráren vynese jeho vláda na počátku příštího roku.
Brownova slova zazněla na setkání s představiteli Konfederace britského průmyslu (CBI). Průmyslníci už předtím uvedli, že podle nich by se v příštích dvou dekádách mělo v Británii postavit dvanáct nových jaderných elektráren.
Debata o renesanci jaderné energetiky se pozvolna rozbíhá i v dalších evropských zemích. Dokonce i v Německu, které se zavázalo odstavit všechny jaderné elektrárny do roku 2021. Naposledy se pro přehodnocení tohoto rozhodnutí vyslovil šéf společnosti RWE Jürgen Grossmann v listu Handelsblatt.
Jiné země Evropské unie, například Francie, na druhé straně už nyní považují jádro za páteř vlastní energetiky. Slovenský premiér Robert Fico včera řekl, že jeho země v blízké budoucnosti vybuduje tři nové jaderné bloky. „A to nejen vyrábějící elektřinu za dobrou cenu, ale i spolehlivé,“ dodal podle agentury TASR Fico.
Slovenský premiér se také pokusil odpovědět na jednu z nejčastějších námitek odpůrců jaderné energie: problémy s uskladněním vyhořelého jaderného paliva. „Chceme připravit a realizovat vzorový projekt odstávky ve spolupráci s evropskými a světovými institucemi,“ řekl na Evropském jaderném fóru.
Už pouhé konání bratislavského fóra je důkazem, že se v celé EU mění pohled na jadernou energii. Ještě před pár lety bylo samo slovo „jádro“ téměř tabu. Brusel se tak vyhýbal konfliktu s těmi členskými zeměmi EU, které jsou ostrými odpůrci nukleární energie. Tábor těchto zemí vedou v unii Rakušané a Irové.
Když se letos na jaře EU na summitu dohadovala na závazcích na snížení emisí a zvýšení energetické účinnosti, už se v závěrečném prohlášení schůzky objevila věta o potřebě zkoumat, jak může Evropě v plnění těchto cílů pomoci jádro. A v té době se také rozhodlo o tom, že Slováci a Češi budou střídavě pořádat jaderné fórum. Jádro, na rozdíl od jiných druhů energie včetně větru, plynu nebo uhlí, podobné fórum dosud nemělo.
A podpora jádra začíná znít i z nejvyšších bruselských míst. Předseda komise José Barroso nedávno poprvé prohlásil, že se země EU „nemohou otázce jádra vyhýbat“. Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová za sebe dodala, že je „zcela pro jádro“. A komisař pro energetiku Andris Piebalgs prohlásil, že jádro „tady bude dál“, ať se to někomu líbí nebo ne.
Brusel nicméně nadále za každým prohlášením o jádru dodává, že rozhodnout o jeho využívání musí každý stát sám.
Autor: Radek Honzák, Jan Bumba
