06.12.2007
HN.IHNED.CZ
/Od našeho zpravodaje/
Evropská komise se pustila na citlivou půdu obchodu se zbraněmi. Včera navrhla opatření, která v něm mají alespoň zčásti zavést principy unijního vnitřního trhu. Před nimi jej dosud brání většina členských zemí EU.
Podle komise se ale Evropa bez lepšího fungování trhu se zbraněmi neobejde. „Jde o naši strategickou nezávislost,“ řekl včera eurokomisař pro průmysl Günter Verheugen. „Potřebujeme lepší technologie, které jsou drahé, a nejsme schopni přesvědčit občany k souhlasu se zvyšováním výdajů na obranu. Proto musíme peníze vynakládat efektivněji,“ dodal eurokomisař.
Podle něj je ze všeho nejdůležitější udělat první krok k vytvoření společného evropského zbrojního trhu. Ten dosahuje hodnoty 80 miliard eur za rok, ale je nyní roztříštěný podle hranic členských zemí. „Někde se výroba a dodávky překrývají, jinde je zase nedostatek. Takto ve světovém měřítku neobstojíme,“ řekl Verheugen.
Jenže komise nemá v obranné politice skoro žádné pravomoci. Proto včera opatrně navrhla jen dvě právně závazné normy, na kterých se nyní mají dohodnout členské státy.
Dělo nebo karburátor
To nebude snadné, protože právě členové EU dosud odmítli všechny pokusy Bruselu zasahovat do obchodu se zbraněmi. Mají obavy z narušení své bezpečnosti. Odmítavě se k pokusům vytvořit jednotný trh stavějí i výrobci a prodejci zbraní. Těm vyhovuje exkluzivita, kterou mají zaručenou v některých zemích. Na druhou stranu se ale potýkají s velkými administrativními náklady. Právě na ně se komise zaměřila v první části návrhu. Chce zjednodušit a sjednotit poskytování povolení na dodávky zbraní po celé EU. Podle Bruselu totiž v současné době musí každý podnik žádat o zvláštní licenci na každý obchod, a je lhostejné, s jakým materiálem.
Když například chce jeden podnik dodat karburátory do vojenských náklaďáků v jiné zemi EU, musí prý podstoupit stejnou administrativní proceduru, jako by chtěl prodat třeba dělo do země zcela mimo Evropu. „Je to absurdní situace,“ řekl k tomu Verheugen.
Komise ale postupuje velmi obezřetně a nechává na členských státech, aby samy rozhodly, jakého materiálu by se zjednodušená povolení mohla týkat a jaké budou podmínky získání licence. Členové EU o tom mají začít rozhodovat příští rok.
Příliš výjimek
I s návrhem druhé právní normy je Brusel opatrný. Týká se totiž vyhlašování veřejných výběrových řízení. Podle komise se příliš často stává, že členové EU využívají výjimky, kterou jim dávají pravidla unijního trhu, a nevyhlašují výběrová řízením s odkazem na „národní bezpečnost“.
Brusel tvrdí, že země EU výjimky zneužívají a jen chrání své domácí výrobce před konkurencí. Bez výběrových řízení totiž nakupují nejen zbraně a techniku, ale například i obuv a uniformy pro vojáky nebo barvy.
Podle komise by nákup bez výběrových řízení měl být omezen „na skutečně výjimečné případy“. Opět ale nechává na členských státech, jaké to budou.
Autor: Radek Honzák
