06.12.2007
EKONOM.IHNED.CZ
Projekt, známý především z rozvojových zemí, by měl přispět k rozvoji soukromého podnikání v Evropě.
Jak zapojit do pracovního procesu dlouhodobě nezaměstnané? A vůbec všechny, kteří mají extrémně velké potíže se získáním místa? Tito lidé, kteří se většinou rekrutují z řad občanů ve věku těsně před důchodem, z řad národnostních menšin či tělesně postižených a jinak handicapovaných spoluobčanů, získají nyní novou šanci.
Evropská unie má v plánu vytvořit specializovaný fond, který by měl pomáhat institucím, jež se věnují půjčování peněz na rozvoj drobného podnikání. Projekt představila minulý týden eurokomisařka Danuta Hübnerová. „Ve fondu by mělo být zhruba deset až patnáct milionů eur, které by měly být použity na financování aktivit nebankovních finančních institucí, specializovaných na mikropůjčky,“ uvedla Hübnerová.
O CO V PRAXI PŘESNĚ JDE? Prakticky v každé zemi existuje řada institucí, které se věnují půjčkám na rozvoj podnikání. V České republice jde například o program Start, který nabízí Českomoravská záruční a rozvojová banka a v jehož rámci poskytuje školení a bezúročné půjčky.
Problém ovšem je, že ne všechny instituce přesně vědí, jak a komu půjčky poskytnout, za jakých podmínek. Nový fond má proto několik úkolů: za prvé jde o to, zajistit lehčí dostupnost pro nejmenší podniky a nezaměstnané nebo neaktivní lidi, kteří chtějí začít podnikat. Tuto skupinu lidí tradičně velké banky přehlížejí.
„Mikropůjčka je vysoce efektivní cesta jak rozvinout nový byznys nebo jak pomoci nezaměstnaným navrátit se do hlavního proudu ekonomiky prostřednictvím samozaměstnání či rozvoje drobného podnikání,“ uvedla Hübnerová.
Peníze z nového fondu by nešly konkrétně lidem, kteří chtějí podnikat, ale mají zvýšit kvalifikaci institucí, které následně půjčky rozdělují.
Z peněz nového fondu se mají platit marketingové analýzy či vytvořit příručky na postup při udělování úvěrů. Větší propagace by se mělo dostat i kurzům, které provádějí rekvalifikaci kandidátů na budoucí podnikatele, které je seznamují se základy účetnictví, práva a dalších nezbytných věcí. Do kurzů je navíc nutné přilákat odborníky z praxe, na jejich platu by se rovněž měly podílet peníze z nového fondu.
Nový fond by měl spadat pod správu Evropského investičního fondu (EIF), který je partnerem Komise na poli mikroúvěrů, které poskytuje tzv. JEREMIE, Společný Evropský zdroj pro malé a střední podniky, a jenž začal fungovat v roce 2005. Tento nový fond by měl výrazně zvětšit potenciál JEREMIE v praxi.
PENÍZE JSOU POTŘEBA. Komise odhaduje celkovou výši poptávky po mikroúvěrech v Evropské unii na 700 tisíc nových úvěrů v hodnotě kolem 6,1 miliard eur. V průměru se objem jednoho úvěru pohybuje kolem 7700 eur.
Mikropůjčkou se v Evropské unii označují všechny úvěry do 25 tisíc eur. Většinou se však pohybují kolem deseti tisíc eur v zemích „staré“ Unie, v nových členských zemích je průměr podstatně menší – 3800 eur. Úvěry jsou šity na míru živnostníkům (s maximálně deseti zaměstnanci – což je ostatně 91 % všech evropských podniků) a nezaměstnaným, kteří chtějí „zaměstnat sami sebe“, ale nemají přístup k tradičním bankovním úvěrům. Poslední iniciativa se proto zaměřuje na nebankovní segment poskytovatelů půjček.
Mikropůjčky jsou v centru pozornosti od té doby, co Muhammad Junus z Bangladéše, který poskytuje tento typ úvěrů prostřednictvím své Grameen banky, dostal v roce 2006 Nobelovu cenu za mír. Jeho banka (Grameen Bank) přitom začala poskytovat tento typ úvěrů již před 27 lety. V současné době nezisková Nadace Grameen zafinancovala celkem 3,6 milionu rodin v 25 zemích světa.
Podle odborníků na mikropůjčky roste jejich potřeba s globalizací. Právě větší propojení světa zviditelnilo i fakticky zvýšilo propast mezi bohatým západem a chudým jihem a východem. Pokusy ze strany států potlačit chudobu nejsou vždy spolehlivé, nicméně mikropůjčky mohou prý výrazně snížit světovou chudobu, a to již v horizontu do roku 2015. Tento systém, který funguje v řadě rozvojových zemí, totiž nejen poskytuje peníze. Ale – co je důležitější – mění myšlení lidí. Ti si pak uvědomují, že jsou odkázáni sami na sebe, a tím pádem si mohou i vydělat sami.
Samotné mikropůjčky nahrazují peníze, které by za normálních okolností šly z bank. Důležitější však je právě školení, kterým zájemci o peníze musejí ve všech zemích projít a které jim fakticky umožní postavit se na vlastní nohy. Samotná Nadace Grameen jde ještě o kousek dál a školí nejen zájemce o samostatné podnikání, ale i děti v nejchudších oblastech světa.
Majoritními příjemci mikropůjček jsou ženy – za prvé jsou schopny je splácet a peníze opravdu použijí na rozvoj podnikání. Navíc v řadě zemí přístup ženy k penězům znamená, že se zvýší její společenská prestiž.
Systém mikropůjček je široce rozšířen v rozvojových zemích. V Evropě však podle odhadů žije celkem 45 milionů chudých, v USA je pak 40 milionů lidí odkázaných na příspěvky charitativních organizací a nemají přístup ani ke zdravotnictví, natož k penězům. Mikropůjčky se tak v rozvinutém světě stávají stále častěji alternativou k sociálním dávkám. Experti odhadují, že je lepší investovat pár tisíc eur do půjčky (bezúročné, ale vratné) na rozvoj podnikání, než řádově vyšší částky do podpor v nezaměstnanosti.
Julie Hrstková
Autor: Julie Hrstková
