10.12.2007
Zahranicni.iHNed.cz
Berlínská Friedrichstrasse dnes zazářila modro-zeleně. Prezident Klaus představil v nákupním domě Dussmann svou květnovou knihu, nazvanou v německém překladu Modrá planeta v zelených okovech. Zdůraznil svou kompetentnost ve věcech klimatologie a zeptal se Berlíňanů, co je ohroženo: „Klima nebo svoboda?“
Dussmann je oblíbené místo velkých osobností pro sebeprezentaci. Václav Klaus si nemohl vybrat lépe. Chybičkou pro jeho image v Německu je jen to, že představuje knihu o životním prostředí a zrovna dnes. „Don Quijot z Prahy,“ říkají Němci.
Zatímco německá spolková vláda o víkendu na Bali v rámci konference OSN o klimatu prosazovala nejtvrdší cíle všech západních zemí, připojovali se Němci organizovaně k podpoře Dne ochrany klimatu a usilovali o zvýšení tlaku na vládu, co se zlepšení ochrany klimatu týče. V pátek si zvolili i sousloví roku: „klimatická katastrofa“.
Kolem třiceti Klausových příznivců si přišlo dnes pro autogram, zamyslet se, zda je životní prostředí ohroženo, či zda se klimatická propaganda stává světovou doktrínou a poslechnout si, že se v dnešní debatě o klimatu nejedná o vědu.
Hnutí environmentalistů podle Klause chce ve jménu vyššího cíle vyměnit „svobodný a spontánní vývoj lidstva“ za centrální plánování. Klaus upozorňuje Němce na své zkušenosti ze socialismu a říká uměle vytvářené panice ne.
Klimatické pětiletky
Prezident se několikrát v německých médiích pozastavil nad tím, jak je možné, že se kancléřka Merkelová nepoučila z chyb režimu, ve kterém žila a i nyní usiluje o cíle, podobné známým pětiletkám. „Zřejmě věří těmto idejím. To mě překvapuje,“ dodává Klaus. Jak dnes uvedl, jsou všude kolem nás „zelená pouta“, a to není „přitažené za vlasy“.
Němci jsou opačného názoru. „Pokud se neudělá nic dnes, zaplatíme za to v budoucnosti,“ ohrazuje se proti podobným názorům kancléřka.
Německá média se pak ptají, jak je možné, že Klausovy názory neškodí jeho popularitě ve vlastní zemi, a že je se svým přístupem stále nejoblíbenějším politikem.
Jedno je pro Němce jasné, Klaus chce být moderním Don Quijotem a sám prezident v několika rozhovorech zmínil, že si tohoto ultimativního přirovnání váží. Nechápavě se média pozastavují také nad kompetencí ekonoma Klause v klimatologických otázkách.
Klimamerkelismus?
Zastánci Klausových postojů, jako Gerd Weber, autor knihy „Skleníkový efekt. Klimatická katastrofa nebo mediální psychóza?“, jdou ještě dále. Klausův pojem „environmentalismus“ přejmenovávají na „ekofašismus“, který apokalyptickými utopiemi „ekoteroristů“ usiluje o omezení svobod.
Klausova kniha sice nastartovanou cestu „klimamerkelismu“ nezastaví, ale může alespoň podle Webera některým otevřít oči.
Kancléřce Merkelové zajisté ne, ta při svých letošních vystoupeních v rámci předsednictví Evropské unie i G8 udělala z otázek klimatu téma číslo jedna. Němci se ze „zelené vlny“ mohou jen těšit, posiluje jejich ekonomiku, o ztrátě svobody nikdo neuvažuje.
Autor: Jan Prášil, Foto: www.isifa.com
