11.12.2007
HN.IHNED.CZ
Kosovo bude samostatné – a je na Evropské unii, aby zajistila na Balkáně mír a zabránila chaosu. S takovým vědomím usedali včera v Bruselu ke stolu unijní ministři zahraničí.
Právě včera totiž vypršel termín, do něhož se měli Srbové a kosovští Albánci dohodnout na budoucnosti Kosova.
Ani po čtyřech měsících intenzivních jednání ale dohody nedosáhli. Kosované nechtějí nic menšího než plnou suverenitu. Srbové nabízejí “jen” širokou autonomii v rámci společného státu.
Mezinárodní vyjednavači tvrdí, že prozkoumali naprosto všechny možnosti, jak dosáhnout shody. Bez úspěchu. V rozhovorech podle nich nemá smysl pokračovat. A Kosované už mají jasno, jakým směrem půjdou.
“Kosovo dneškem začíná dohadovat s mezinárodními partnery postup k vyhlášení nezávislosti,” prohlásil kosovský vyjednavač Skender Hyseni. “Kosovo a jeho občané potřebují mít jasno o své budoucnosti… a naše instituce jim tuto jistotu dají velice brzo.”
Samostatnost do jara
Podle Hyseniho vyhlásí Kosovo samostatnost “do května”. V Bruselu včera kolovalo několik možných dat vyhlášení nezávislosti. Nejčastěji se mluvilo o druhé polovině ledna či začátku února, tedy o době těsně po srbských prezidentských volbách. “Bude to do jara,” odhadl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Jednání ministrů se ale soustředilo hlavně na to, jak EU zvládne situaci po vyhlášení kosovské nezávislosti. Právě unie totiž převezme zodpovědnost za bezpečnost a justiční systém Kosova, kam má vyslat policejní misi o 1600 členech. Brusel také jmenuje mezinárodního správce dosavadní srbské provincie.
Podle jakého scénáře chce Evropa postupovat? Usiluje především o to, aby s ní Kosované svoje kroky koordinovali. Nezávislost země by pak v jedné vlně – pravděpodobně v jediný den – uznala většina států EU.
Několik zemí sedmadvacítky se přitom pořád staví proti kosovské samostatnosti. V jejich čele je Kypr, podporovaný Řeckem.
Kyperští Řekové se bojí, že by pak samostatnost žádala severní část ostrova okupovaná Turky. Proti jsou ale kvůli své maďarské menšině i Rumuni a Slováci. “Stále platí, že neuznáme jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova,” řekl včera slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš.
Chtějí to hnát do Haagu
V Bruselu se mluví o tom, že by odpůrci kosovské samostatnosti alespoň nebránili koordinovanému přístupu ostatních. Souhlasili by také s vysláním unijní mise a s její spoluprací s jednotkami NATO na jihu Srbska.
Podle diplomatického zdroje HN by unijní mise působila na základě mandátu postaveného na třech dokumentech. Prvním by se stal dopis generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, jímž by konstatoval krach jednání a vyzval Evropu ke správě provincie.
Druhým by byla stávající rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244 a třetím “zvací dopis” kosovských institucí adresovaný Evropské unii.
Tento postup má stvrdit páteční summit EU.
Příští středu by také měla ještě o Kosovu jednat Rada bezpečnosti OSN. Už nyní je ale jasné, že se na nové rezoluci neshodne. Rusko totiž nechce o samostatném Kosovu ani slyšet a tvrdí, že by obě strany měly dál jednat, i přes krach dosavadních rozhovorů.
Pro unii jde o klíčový test její zahraniční politiky. Proto zdůrazňuje, že zůstává v kontaktu jak s Bělehradem, tak s Prištinou.
Srbsko ovšem tvrdí, že se Kosova nevzdá ani výměnou za členství v EU. “Nikdy na to nepřistoupíme,” zopakoval v pondělí srbský vicepremiér Božidar Djelić.
A prezident Boris Tadić včera v televizi řekl, že Bělehrad požádá RB OSN, aby legitimitu kosovské nezávislosti dala k posouzení soudnímu dvoru v Haagu.
Autor: Radek Honzák
