14.12.2007
HN.IHNED.CZ
Rozhovory o globálním klimatu v indonéském Bali finišují, ale stále nejsou u cíle: 190 zemím se nedařilo překonat spory ohledně podmínek, na jejichž základě budou zahájena o globálním oteplování nová jednání, jak nahradit Kjótský protokol.
Konference na Bali má přitom skončit už dnes.
Portugalský ministr životního prostředí Humberto Rosa, jehož země předsedá Evropské unii, proto varoval, že bez pokroku na Bali je nemyslitelné zahájit jednání o klimatu na Havaji: to se má konat příští měsíc z iniciativy Spojených států.
Jsem velmi znepokojen, prohlásil i Yvo de Boer, šéf sekretariátu OSN pro klimatické změny.
Nesoulad diktují delegacím odlišné národní zájmy.
Washington odmítá Kjóto
EU prosazuje, aby byl v dohodě zahrnut požadavek pro bohaté země snížit množství emisí skleníkových plynů do roku 2025 o 25 až 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Bohaté státy by měly jít podle EU příkladem.
Spojené státy, Kanada, Austrálie a Japonsko to odmítají.
Ani ve skupině těchto odpůrců však nepanuje úplná shoda. Spojené státy jako jediné ze skupiny vyspělých zemí neratifikovaly Kjótský protokol, který zavazuje většinu průmyslových zemí ke snížení množství emisí skleníkových plynů do roku 2012. USA, které se nechtějí vázat konkrétními termíny, přitom říkají, že škrty o 25 až 40 procent jsou založeny na relativně nevýznamné vědecké studii.
Do izolace se Washington dostal kvůli výsledku nedávných voleb v Austrálii.
Nová labouristická vláda Kevina Rudda ratifikovala Kjótský protokol – vzdor předpokladům, že v zemi tak vzrostou ceny energií.
Je to podstatný krok v naší snaze bojovat se změnami klimatu, řekl australský premiér. Za ministra životního prostředí si vybral bývalého frontmana kapely Midnight Oil, 54letého Petera Garretta, který proslul jako razantní ekologický aktivista.
Vstřícný Kerry
Odlišný názor v této věci mají i americké politické strany. K dohodě nyní vyzval politiky i bývalý americký viceprezident Al Gore.
Má vlastní země, Spojené státy, jsou hlavním subjektem odpovědným za překážky pokroku tady na Bali, řekl agenturám Gore, který ovšem není oficiálním členem americké delegace.
Miroslav Ouzký, který předsedá Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, zdůrazňuje, že od Spojených států očekával větší vstřícnost.
Na druhé straně je ale třeba říci, že se jedná o postoj administrativy prezidenta Bushe, tvrdí Ouzký. Pondělní jednání s demokratickým politikem Johnem Kerrym se podle něj neslo v úplně odlišném duchu. Skoro to vypadalo, jako bychom hovořili s členem evropské frakce Zelených, prohlásil Ouzký.
S oficiální americkou delegací hledají evropští představitelé shodu obtížněji. Viní Washington, že je hlavní překážkou, která brání uzavření dohody. Jsme trochu rozčarování, že celý svět čeká na USA, řekl Humberto Rosa.
Rozladění dal najevo i německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, pro jehož zemi je snižování emisí jednou z priorit. Souhlasil, že bez dohody na Bali nemá nejmenší význam pořádat další setkání na Havaji, které prosazuje prezident George Bush.
Uzavření dohody se ale brání i země třetího světa, v čele s Indií, Čínou a Brazílií. Mají pocit, že vyspělé státy jsou stále v pozici dlužníků – dlouhá léta znečišťovaly planetu, teď by tedy měly platit.
Evropská unie se snaží jejich kritiku ztlumit: navrhla například četné projekty na obnovu tropických deštných pralesů.
Před dnešním posledním jednacím dnem tedy panovalo napětí, zda převáží snaha dohodnout se.
Je tady cítit veliká snaha o dosažení aspoň symbolického posunu, uvedl Ouzký.
Složitá vyjednávání, jak snížit emise
Konference o změnách klimatu
Celkem deset tisíc delegátů ze 190 zemí diskutuje od 3. do 14. prosince na indonéském ostrově Bali, jak odbourat odlišné názory na snižování emisí skleníkových plynů. Evropské země trvají na tom, že bez zřetelného pokroku na Bali nemá cenu zahájit rozhovory na Havaji, které navrhují Spojené státy.
Náhrada za Kjóto
Východiskem je Kjótský protokol, který zavazuje většinu průmyslových zemí ke snížení emisí do roku 2012. Po nedávném podpisu Austrálie se Spojené státy staly jedinou průmyslově vyspělou zemí, která protokol z Kjóta nepodepsala.
Nové limity
Evropská unie navrhuje, aby základem pro další jednání byl závazek vyspělých zemí snížit množství emisí do roku 2025 o 25 až 40 procent v porovnání s množstvím vypouštěným v roce 1990. EU tvrdí, že by tak vyspělé země mohly jít pozitivním příkladem ostatním. S plánem ale nesouhlasí vedle USA také Japonsko, Austrálie a Kanada.
Zdroj: čtk, reuters
Více na www.iHNed.cz/emise
Autor: Jiří Sládek, Martin Cáp
