14.12.2007
HN.IHNED.CZ
Konečně jsme se dohodli, podle jakých pravidel bude Evropská unie fungovat v budoucnu. A teď ukážeme, že spolu umíme pracovat na konkrétních věcech, které Evropě prospějí. Takový signál chtějí vyslat lídři sedmadvaceti členských zemí ze summitu, který se dnes koná v Bruselu.
Do belgické metropole všichni zamířili včera večer z Lisabonu, kde podepsali novou unijní smlouvu. Ta má udělat tečku za letitými tahanicemi o reformu unijních institucí. Debatě o tom, jaká EU vlastně je a jaká by měla být, se ale premiéři a prezidenti nevyhnou.
Jedním z hlavních témat tohoto summitu je totiž vytvoření „Rady moudrých“, která nakonec v eurožargonu dostane název „Reflexní skupina“.
S nápadem na její vytvoření přišel před nějakým časem francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Myšlenka skoro zapadla, ale nakonec na ni dnes unijní lídři přece jen kývnou.
Kdo bude mezi moudrými
Kolem dvanácti osobností z celé Evropy má v příštích třech letech načrtnout, jak by EU měla vypadat někdy mezi lety 2020 a 2030. Mají hloubat nad ekonomickým i sociálním modelem, rolí Evropy ve světě, bezpečností a třeba i migrací. A přestože její závěrečná zpráva nebude závazná, podle diplomatů se jí „někdo bude muset zabývat“.
Skupině skeptiků v čele s Velkou Británií, Nizozemskem a také Českem se v uplynulých týdnech podařilo mandát skupiny oslabit. „Moudří“ tak budou mít několik tabu. Nemají se bavit o reformě institucí (kterou EU právě Lisabonskou smlouvou vyřešila), reformě rozpočtu (kterou bude řešit v příštích dvou letech) ani o hranicích EU.
Právě to mělo být podle Sarkozyho posláním skupiny. Chtěl po ní, aby vytyčila hranice budoucí EU, za kterými by zůstalo Turecko. Ale i když hranice EU nakonec z mandátu výslovně vypadly, je zřejmé, že nějakou formou se jimi „moudří“ zabývat budou.
Po summitu by také mělo být jasnější, kdo v „radě moudrých“ usedne. V Bruselu v posledních dnech kolují například jméno lotyšské exprezidentky Vairy Vike-Freibergové, bývalého španělského premiéra Felipeho Gonzálese, šéfa Nokie Jormy Ollily nebo bývalého předsedy europarlamentu Pata Coxe. Z nových členských zemí chtějí svého zástupce vyslat i Slovinci. Češi o tom prý neuvažují.
Přes oslabený mandát je pro Francouze úspěch, že skupina vůbec vznikne. Britové na oplátku na summitu získají deklaraci o ekonomických příležitostech globalizace, která více odpovídá jejich liberálnímu pojetí ekonomiky a obchodu. Zatímco ale tuto deklaraci předjednali diplomaté, jiná klíčová otázka čeká odpověď až na summitu. Unie se totiž bude snažit dohodnout, jak reagovat na očekávané odtržení Kosova od Srbska.
Kosovo i Romové
Část členských zemí je totiž i po měsících debat proti uznání Kosova, pokud jeho vedení vyhlásí nezávislost jednostranně. Unie ovšem usiluje o to, aby se ke kosovské samostatnosti postavila jednomyslně. Musí také připravit svou misi, která se má starat o bezpečnost a justiční systém Kosova. Nečeká se, že by tuto misi schválila už na tomto summitu, protože to závisí mimo jiné na postoji OSN.
Kromě velkých témat se objeví několik drobnějších, která ale mohou mít velký význam pro Čechy. Premiéři nadhodí téma rozdělení závazků pro snižování emisí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetice.
A text závěrů summitu se dotkne i Romů. Unie popíše romskou problematiku jako celoevropskou záležitost, kterou musejí členské státy řešit společně. Evropská komise vyhodnotí různé politiky.
O čem bude summit EU
Rada moudrých – Premiéři a prezidenti se mají dohodnout na vytvoření „Reflexní skupiny“ alias Rady moudrých. Ta má do roku 2010 načrtnout, jakým směrem by se v budoucích desetiletích měla ubírat EU. Lídři by mohli dohodnout její složení i přesný mandát.
Kosovo – Unie se pokusí překonat rozpory ohledně očekávané samostatnosti Kosova. Proti nezávislosti této jihosrbské provincie je několik členských zemí. EU se také musí dohodnout na působnosti a financování své policejní a soudní mise.
Globalizace – EU má schválit deklaraci, o níž se má opírat její další reakce na globalizaci. Jde o politický text, který ale určí důležité mantinely ve sporu mezi obhájci protekcionismu a liberalizace.
Rozšíření – Portugalci se chtěli vyhnout jakémukoli sporu o další rozšíření unie zvlášť o Turecko, proti jehož vstupu do EU je hlavně Francie. Přesto je možné, že spor na summitu propukne.
Autor: Radek Honzák
