18.12.2007
HN.IHNED.CZ
Evropská komise chce očividně výrazně zatlačit na karetní společnosti a výši jejich poplatků, které účtují bankám. Podle informací z kruhů komise tak eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová zřejmě již zítra či nejpozději v lednu 2008 oznámí své rozhodnutí v kartelovém řízení proti společnosti Mastercard. Odborníci počítají s tím, že komisařka označí současný systém výběrů poplatků firmy za neslučitelný s evropským právem.
Trnem v oku je Kroesové především výše poplatků, které musí platit obchodníci bankám za každou platbu zákazníka kreditní kartou. Velkou část tohoto poplatku přitom tvoří takzvané mezibankovní poplatky, které naopak banky platí firmě, jež danou kreditní kartu vydala. Podle evropského Svazu maloobchodu Eurocommerce přitom tyto poplatky tvoří až dvě procenta obratu obchodníků.
Kromě výše poplatků ale komisi vadí také neprůhledný způsob jejich stanovování, který se navíc částečně zakládá na kartelových dohodách konkurenčních karetních firem Mastercard a Visa. Vysoké poplatky se přitom promítají i do cen zboží, které je kvůli tomu v Evropě dražší až o 2,5 procenta.
„Mezibankovní poplatky jsou výrazem zkostnatělé tržní struktury a jsou přebytečné,“ řekla již dříve Kroesová. „Pro spotřebitele navíc představují skryté dodatečné náklady a pro karetní společnosti zdroje dobrých příjmů,“ dodává šéf Eurocommerce Xavier Durieu.
Sama Mastercard, která sídlí v belgickém městě Waterloo, se ke kritice EU zatím nechce vyjádřit.
Očekávané rozhodnutí Evropské komise v kartelovém řízení bude mít důsledky i pro společnost Visa. Druhý největší poskytovatel kreditních karet v Evropě se sice již v roce 2002 s komisí dohodl, že mezibankovní poplatky sníží na 0,7 procenta obratu, tato dohoda ale koncem letošního roku vyprší. Experti proto počítají s tím, že komise posléze své rozhodnutí vůči Mastercard rozšíří i na Visu.
Impulz k projednávání celé záležitosti dala stížnost Svazu německého maloobchodu z počátku roku 2006, kterou naposledy v listopadu tohoto roku dopisem adresovaným Kroesové podpořilo 14 velkých evropských obchodních koncernů.
Stěžovatelé po komisi žádali, aby prosadila transparentnější stanovování výše poplatků. Firmy navíc mají obavy, že by se v souvislosti s plánovaným zavedením jednotného evropského platebního prostoru (SEPA) mohla uvedená praxe rozšířit i na platby debetními kartami, jako je Maestro.
Zda se Kroesová zasadí o celkové zrušení karetních poplatků či bude vyžadovat jen jejich snížení, zatím není jasné. Zavedením SEPA chce přitom komise posílit hospodářskou soutěž a zavedení jednotných standardů v bankovnictví, což by mělo zajistit levnější a jednodušší mezinárodní platby.
Autor: Michael Scheerer
