14.01.2008
HN.IHNED.CZ
Dosud pořádně nevíme, podle jakého scénáře přichystat české předsednictví v unii, ale zvládneme to dobře, ujišťuje v rozhovoru HN vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).
HN: Do příprav českého předsednictví může zásadním způsobem zasáhnout nová smlouva o Evropské unii. Už máte jasno, jak ho ovlivní? Ohrožuje tato nejistota výsledek, kterým se chceme v unii blýsknout?
Pokud bude lisabonská smlouva ratifikována do konce roku, což je pravděpodobné, tak je možné, že naše předsednictví se bude odehrávat aspoň částečně v nových podmínkách. To se bude projednávat ještě během tohoto roku. Od začátku pracujeme s oběma scénáři, jak s předsednictvím podle dřívějších zvyklostí, tak i podle lisabonské smlouvy, která zavádí nové unijní instituce.
Každý, s kým jsme se o tom radili, tvrdí, že jedno z klíčových slov při přípravě takové akce je tzv. f-word. Ale v diplomatické hantýrce to neznamená sprosté slovo, ale flexibility, tedy pružnost.
HN: Dá nám předsednictví v Evropské unii možnost prosadit svůj vliv? Na co se tedy mají Češi těšit, na politický vliv nebo na dobrou marketingovou akci pro zemi?
Čím větší země, tím více umí svůj vliv uplatnit, to se jasně ukázalo v případě Německa. Menší země má daleko menší možnosti, ať už je to Lucembursko nebo my. Budeme šest měsíců řídit všechna jednání v pracovních skupinách unie. Je to moderátorská funkce, ale každý ví, že rozhodčí ve fotbalovém zápase má nástroje, například píšťalku, kterou může utkání ovlivnit.
Samozřejmě se to dá lidem marketingově podat tak, že po šesti stech letech se budou ujímat vlády od doby Karla IV. Ale jsme realisti. Praha není centrem říše římské, má jen omezené možnosti, ale byla by velká chyba těch možností nevyužít.
HN: Jak tedy budete lidem vysvětlovat, že to za ty více než tři miliardy korun, na které předsednictví Evropské unii vyjde, stojí? Najmete si snad PR agenturu jako v případě radaru?
Já si nepředstavuji, že bychom v tomto udělali tendr na jednu agenturu, která bude mít prezentaci dovnitř všechno na klíč. Důležitá je pestrost. Pracuji se šesti skupinami expertů k tématům zastřešenými mottem Evropa bez bariér. Například co se týče konkurenceschopnosti jsme přizvali Martina Jahna nebo Jana Mühlfeita, který šéfuje evropskému Microsoftu. Nejde nám o to, dát je na billboardy, chceme zaujmout veřejnými debatami, ale i humornými projekty. To vše ladíme a inspirujeme se u Finů.
HN: Jak jsou ale na tato rozhodování připraveni čeští ministři? Nepodceňují jednání v Bruselu?
Uvědomění ministrů o důležitosti předsednictví se zvyšuje, ale i je čeká určitý výcvik, vzdělávací semináře, budou jim přednášet lidé, kteří s tím mají zkušenost – politici, vysocí úředníci, budou se muset naučit také něco o protokolu. Jsem si jist, že ministři připraveni budou, je to v jejich zájmu, aby se o nich psalo dobře. Protože když o vás napíšou kritiku ve Financial Times nebo Le Monde, tak to bude druhý den v novinách i tady.
HN: Najít a připravit musíte také skoro čtyři stovky úředníků. Už jste je našli? Je všeobecně známo, že sehnat dostatek lidí se znalostí unie a jazyků je pro Česko problematické.
Výběr předsedů pracovních skupin a dalších podskupin se teď dokončuje, tam není problém, ale je to ještě jedna z otázek, kterou může trochu zamíchat nová lisabonská smlouva v oblasti vnějších vztahů. Nakonec to ale uspořádáme dobře, to je podobné jako světový pohár ve Špindlerově mlýně. Vždy se některé věci dělají na poslední chvíli a nadšený tím nejsem, z druhé strany se našim lidem nakonec věřit dá.
HN: A jak to tedy kontrolujete? To přece nejde ponechat náhodě.
Otázku vzdělávání a výcviku lidí zrovna teď komunikujeme. Chceme k těm motivačním faktorům, tedy cukru, přihodit také nějaký bič, aby to lidé nenechávali až na poslední chvíli. Cukr jsou motivace finanční, bič je zase povinnost. Když si průběžně vyhodnocujeme, jaká je návštěvnost, nedá se říct, že na to kašlou, ale je potřeba bič připojit.
HN: Teď, po návštěvě premiéra Tuska je zjevné, že česká vláda bude čekat se smlouvami o amerických základnách na Polsko. Kdy půjdou smlouvy do parlamentu a kdy se začne stavět americká základna v Brdech?
My jsme vždycky v otázce protiraketových základen koordinovali s Polskem, ale médiím se nelíbili bratři Kaczyńští, tak nás za to kritizovali. Teď je to jinak, souvisí to zkrátka s obrazem předchozí vlády v médiích.
Hrozby hovoří pro to, aby radar tady stál kolem roku 2013, to znamená začít stavět kolem 2010. Nejdřív je třeba vyjednat smlouvu, pak začít s přípravnými pracemi. I kdyby byla schválená smlouva v letošním roce, tak radar za období této vlády stát nebude.
HN: Je v tom nějaký záměr, aby radar třeba nezhatil ODS obhajobu vládních pozic?
Je zjevné, že schvalovat něco tak důležitého tři měsíce před volbami, by dobré nebylo. Protože by to svádělo k populistické rétorice. Tady je důležitá zodpovědnost, jde o ochranu státu na desetiletí dopředu.
Autor: Tereza Nosálková
