17.01.2008
HN.IHNED.CZ
Švédské ekonomika profituje z otevření trhu práce novým členským zemím EU, říká ministr práce Sven Otto Littorin, jehož země příští rok přebírá od Česka předsednictví Evropské unie. V čele EU chce jeho země podpořit pružná pravidla podnikání, která umožní vytváření pracovních míst, uvedl při své pražské návštěvě.
Dvaačtyřicetiletý Littorin působí v Umírněné straně premiéra Fredrika Reinfeldta, který předloni zformoval kabinet složený ze čtyř stran pravého středu – po letech vlády sociální demokracie.
HN: Švédské předsednictví EU před šesti lety mělo ve štítu „rozšíření, životní prostředí a zaměstnanost“. Jaké cíle budete mít v příštím roce?
Přípravy na předsednictví ještě stále probíhají, priority ale nebudou zásadně odlišné. Bude nás zajímat energetická soběstačnost Evropy a ekologické otázky. Také ekonomická liberalizace, otevírání se okolnímu světu. A rozšiřování unie, stejně jako situace milionů Evropanů, kteří nenalézají uplatnění na trhu práce.
HN: Čeští diplomaté říkají, že v tématech, jako je zemědělská politika či členství Turecka v EU, vidí více styčných ploch se Švédskem než s Francií, která Praze „předá předsednické žezlo EU“ na konci roku.
Z úterní schůzky s ministrem Petrem Nečasem mám dobrý dojem. Shodujeme se v liberalizaci ekonomiky, odbourávání bariér vůči světu, rozšiřování unie, zaměstnanosti.
HN: Švédsko bylo jednou z prvních zemí, které otevřely trh práce unijním nováčkům z roku 2004. Jak zpětně krok hodnotíte?
Nemáme s tím žádné problémy, byl to velmi dobrý krok, který Švédsku určitě prospěl. Samozřejmě o tom proběhla rozsáhlá diskuse o „sociálním dumpingu“ na domácí scéně, vše ale proběhlo tak hladce, že to kritiky přesvědčilo.
Zahraniční zájemce o práci vzhledem k demografické situaci potřebujeme, protože chceme zůstat konkurenceschopní. Usilujeme o kvalifikované pracovníky a to i ze zemí mimo EU, snažíme se tomu přizpůsobit i naši legislativu.
HN: Evropský soud zamítl nároky švédských odborářů, kteří chtěli přinutit lotyšskou stavební firmu, aby se přizpůsobila švédským mzdovým tarifům. Je to citlivé téma?
Rozhodně to nevnímáme jako velký problém. Pochopitelně budeme muset zčásti upravit naši legislativu, kolektivní smlouvy budou transparentnější. Chystáme diskusi se sociálními partnery.
HN: Švédská ekonomika má za sebou úspěšné roky, teď se ale objevují známky zpomalení…
Uplynulé roky se ekonomice skutečně dařilo, ale také je fakt, že se to příliš neprojevovalo v růstu pracovních příležitostí. Mnoho lidí bylo nezaměstnaných, když například odcházeli předčasně do důchodu. To jsme chtěli změnit. Naše volební kampaň k předloňským volbám se proto soustředila na reformy, které přinesou nová místa. Zeštíhlili jsme systém podpor.
Loni už to přineslo výsledky, a počet pracovních příležitostí rostl nejrychlejším tempem za mnoho let. Lidé totiž cítili, že se jim vyplatí pracovat.
HN: Co soudíte o evropských ambicích řešit jednotně problém nezaměstnanosti, jak to naznačilo říjnové jednání v Lisabonu?
Oblast trhu práce a zaměstnanosti se do velké míry liší v jednotlivých zemích, měly by tedy být řešeny spíše na úrovni jednotlivých států. Třeba švédské odbory jsou méně militantní, než je tomu v jiných evropských zemích, z podobných věcí vyplývají odlišnosti.
Ve Švédsku se minimum konfliktů řeší stávkou, většinou uspěje kolektivní vyjednávání. Třeba ve Francii je jiná situace. Snažíme se vytvářet dobré podmínky k podnikání, tak se ekonomice daří a není důvod k sociálním protestům.
HN: Jaký má švédský občan vztah k evropskému projektu?
Myslím, že lidé u nás jsou obecně poněkud euroskeptičtí. Do velké míry za to může velké množství úprav a pravidel, které přicházejí z Bruselu. Pro lidi je často obtížné jim porozumět. Pro mě je EU úžasnou myšlenkou, která umožňuje volný pohyb lidí a kapitálu. Někteří lidé jsou ale opatrní. Byli jsme vždy menší otevřenou ekonomikou, to nám možná diktovalo opatrnost ve vztahu k větším hráčům.
HN: Posiluje tuto skepsi třeba masivní příliv iráckých utečenců? Je to problém, ve kterém se může cítit Švédsko osamocené…
Na malém předměstí Stockholmu se nachází skutečně víc iráckých utečenců než ve Spojených státech, Mexiku a Kanadě dohromady. Snažíme se je co nejlépe integrovat do naší společnosti. Pochopitelně bychom v této věci přivítali aktivitu jiných evropských zemí.
HN: Švédsko chce informace o rusko-německém plynovodu pod Baltským mořem. Obáváte se o životní prostředí?
Diskuse běží v několika rovinách: jaké hrozí ekologické problémy, jaké jsou bezpečnostní výzvy. Potřebujeme znát další detaily.
HN: Švédsko před časem jadernou cestu opustilo. Jak vnímáte čerstvé britské rozhodnutí stavět další nukleární elektrárny?
Nyní existuje ve vládní koalici shoda, nestavět další reaktory do roku 2010. Vycházíme tak z výsledků referenda v roce 1980. Některé strany vládní koalice se ale nyní vyjadřují ve prospěch jaderné energie. Bude to tedy ještě zajímavá veřejná debata. Zůstává přitom ještě mnoho prostoru jak snížit spotřebu, jak energii uspořit.
Reformy pravicové vlády přinesly Švédsku nové pracovní příležitosti, míní ministr Sven Otto Littorin.
Autor: Jiří Sládek
