18.01.2008
HN.IHNED.CZ
Před necelým rokem si politici na summitu Evropské unie nadšeně gratulovali k dohodě, jež měla Evropu dostat do čela boje proti globálnímu oteplování. Teď ale došlo na lámání chleba a je po nadšení.
/Od našeho zpravodaje/
Němci a Francouzi tehdy po dlouhých debatách dotlačili sedmadvacítku k závazku, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o pětinu.
Tytéž země se totiž dozvídají, o kolik budou muset snížit své emise a zvýšit podíl „zelené energie“. Evropská komise totiž příští středu rozdělí 20procentní závazek mezi státy EU. A zvlášť velkým zemím se to vůbec nelíbí.
Do Bruselu psali v posledních dnech vůdci Francie, Německa, Španělska i Belgie. Předsedu evropské komise Josého Barrosa žádali, aby k nim byl shovívavější.
„Návrhy nejsou ani efektivní, ani ekonomicky udržitelné,“ citoval z dopisu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho list Financial Times.
Francie prý svůj další postup tajně ladí s Německem. Před loňským březnovým summitem se přitom právě tyto země dohadovaly, jak přinutit ostatní k souhlasu s tvrdými limity.
Neústupný Brusel
Barroso ovšem ustoupit nehodlá. „Nečekejte, že zradíme evropské zájmy,“ prohlásil předseda komise tento týden v Evropském parlamentu ve Štrasburku. „Na splnění těchto cílů závisí naše důvěryhodnost jak ve světě, tak u občanů Evropské unie.“
Ani podle bruselských diplomatů se zatím nedá čekat, že by unie své vlastní závazky zmírnila. A to přesto, že eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas tento týden veřejně pochyboval o závazku na desetinový podíl biopaliv v pohonných hmotách, jehož měla unie rovněž dosáhnout do roku 2020.
Právě nárůst používání biopaliv měl unii pomoci splnit cíl snížení emisí o pětinu. Největší spory se ale vedou o návrh na zvýšení podílu zelené energie v celkové spotřebě na 20 procent. V celé EU se z větrných a vodních elektráren, solárních panelů nebo ze spalování biomasy dnes získává asi 8,5 procenta elektřiny.
Velké státy unie mají teď obavy, že tvrdé závazky, které samy prosadily, poškodí jejich ekonomiku. Francii by například komise měla podle předběžných odhadů nastavit cíl okolo 20 procent obnovitelných zdrojů místo nynějších devíti. V Británii by to mohlo být asi 14 procent namísto dnešních dvou.
Obecně platí, že Brusel stanoví daleko tvrdší cíle bohatším zemím. Chudí nováčci z postkomunistické Evropy se ovšem budou muset snažit také.
Česká vláda oznámila Bruselu, že je schopná za 12 let získávat z obnovitelných zdrojů 8,6 procenta své energie. Podle nejmenovaných bruselských zdrojů je ale pravděpodobné, že jí komise stanoví cíl o pár procent vyšší.
Těžká rána průmyslu
Je jasné, že komise v rámci svého středečního balíčku schválí i jiná opatření, jež vyvolávají obrovské spory. Na prvním místě jde o reformu systému obchodování s emisními povolenkami.
Členské státy nyní žádají Brusel o udělení určitého počtu povolenek zdarma, které pak rozdělí mezi své podniky. Pokud povolenky někomu nestačí, musí je dokoupit. Řada firem ale na prodeji svých povolenek výrazně vydělává.
Komise ve středu navrhne, aby se od roku 2013 prodávaly dvě třetiny povolenek v aukcích. A od roku 2020 by se měly dražit všechny. V Bruselu se stále jedná o tom, aby některé průmyslové sektory dostaly výjimku a měly dál nárok na povolenky zdarma, aby ustály konkurenci ze zemí, jež emise neomezují.
Přesto bude reforma pro evropský těžký průmysl tvrdou ranou. Sama komise odhaduje, že změny zasáhnou hlavně hliníkárny. Řada z nich je prý nepřežije. A například chemičky nebo ocelárny prý budou muset zvýšit ceny až o 48 procent, aby pokryly zvýšené náklady.
Autor: Radek Honzák
